věřit. Jejich země se rozkládá na jihovýchodě známé mapy 28, jedná se o variantu starověkého Orientu, včetně harémů a rozdělení moci (za „silnější pohlaví― jsou tam ale povaţovány ţeny, jedná se o matrilineární společnost 29), většina „novinek― jimiţ se rozmazlují bohatší vrstvy mladších ras je dováţena právě z Pavoučích zemí. Jako hlavní inspirace autorovi poslouţila starověká Persie (dokonce označuje tamní systém vlády za satrapii).
Brouci – hnací motor pokroku v Níţinách. Vynalezli valnou část technických vymoţeností, jakými jsou létací stroje (ortoptéry a helioptéry) nebo vozidla (v originále automotives, jsou inspirována světem kolem nich, takţe převaţují vozidla na šesti nebo osmi nohách).
Mravenci – uniformní rasa, jednotlivé odnoţe Mravenců se liší podle měst, ve kterých ţijí. Lidé z jednoho města jsou schopni navzájem sdílet své myšlenky. Podobně jako u reálných mravenišť bojují jednotlivá města nejčastěji proti sobě.
Vosy – jsou hlavními antagonisty knihy. Ještě před třemi generacemi jejich Impérium neexistovalo, teď ale rychle pohlcuje velká území. Autor uvedl, ţe se inspiroval Makedonií a jejími válečnými taţeními, ale mnoho prvků v knize je převzato také ze starověkého Říma, jmenovitě celý systém otroctví a výzbroj vojáků, kteří pouţívají krátké rovné meče a nosí zbroj z kovových pásů podobající se krunýři římských vojáků, známém pod latinským názvem lorica segmentata31. Mnoho čtenářů vidí alegorii mezi Impériem a Německem za druhé světové války, coţ můţe být pouze umocněno faktem, ţe autor sám potvrdil, ţe se při proslovech Stenwolda Makera, varujícího ostatní před vosí hrozbou, nechal inspirovat proslovy Winstona Churchilla 32. Autor však jedním dechem dodává, ţe měl na mysli univerzální symbol obrovských impérií, která se mnohokrát v historii pokoušela utlačovat ostatní národy kolem sebe.
viz Přílohy tj. privilegia a majetek dědí ţenští potomci. Více viz Základní termíny a jejich vysvětlení V češtině se obvykle popisuje jako „římská zbroj―, takţe bylo nutno dodat nové pojmenování. Vyuţila jsem původního latinského názvu a vznikla „segmentovaná zbroj―. S tím, ţe kdyţ se v ní vosí vojáci objeví poprvé, dodala jsem do textu informaci, ţe jde o zbroj z kovových pásů. 32 Comic book outsiders Episode 70,
14
3 Překlad
After Stenwold picked up the telescope for the „Stejně to nejdřív poznáš po zvuku,― podotkl ninth time, Marius said, ‗You will know first Marius, kdyţ Stenwold asi podeváté sáhl po from the sound.‘
dalekohledu. Rozloţitý muţ se zastavil a pak,
The burly man stopped and peered down
at him, telescope still half-poised. From their dalekohled stále na půli cesty k oku, se na third-storey retreat the city walls were a mass Maria nechápavě zadíval. Ze třetího patra of black and red, the defenders hurrying into jejich útočiště vypadalo městské opevnění jako place atop the ramparts and about the gates. ‗How do you mean, the sound?‘
masa černé a rudé, jak obránci spěchali na svá místa na hradbách a kolem brány. „Jak to myslíš, po zvuku?―
Marius, sitting on the floor with his back to the wall, looked up at him. ‗What you hear
Marius, který seděl na podlaze a zády se
now is men braving themselves for a fight. opíral o zeď, k němu vzhlédl. „To co slyšíš teď When it starts, they will be quiet, just for a jsou muţi dodávající si odvahu před bojem. moment. They will brace themselves. Then it Ztichnou, kdyţ boj začne, ale jen na chvíli. Pak will be a different kind of noise.‘ It was a long se seberou a uslyšíš zase něco jiného.― Na Maria to byl dlouhý proslov.
speech for him. Even from here Stenwold could hear a
Dokonce i odsud mohly Stenwoldovy
constant murmur from the gates. He lowered uši
zachytit
neutuchající
šum
od
bran.
the telescope reluctantly. ‗There‘ll be a great Neochotně sklonil dalekohled: „Jestli všechno almighty noise when they come in, if all goes půjde podle plánu, tak to bude pořádně velká according to plan.‘
šupa, aţ se nepřátelé přiblíţí.―
Marius shrugged. ‗Then listen for that.‘
„Tak poslouchej a počkej si na to,― pokrčil Marius rameny.
Below there was a quick patter of feet as someone
ascended
twitched
but
the
Marius
stairs.
Zdola se ozval rychlý klapot kroků, jak
Stenwold někdo stoupal po schodech. Stenwold sebou
remarked
simply, trhnul, ale Marius jen jednoduše poznamenal
‗Tisamon,‘ and went back to staring at nothing. „Tisamon―, a opět se ponořil do vlastních úvah. In the room beneath them there were nine men V pokoji pod nimi bylo devět muţů a ţen and women dressed in the same chain hauberk oblečených ve stejné helmě a krouţkovém and helm that Marius wore, and looking
brnění jako měl on a byli mu podobní tolik, 15
jakoby patřili k jedné rodině.
enough like him to be family. Stenwold
knew
their
minds
Stenwold věděl, ţe jejich mysli jsou
were
meshed together, touching each other‘s and propojeny, ţe se vzájemně se dotýkají jedna touching Marius too, thoughts passing freely druhé i té Mariovy, ţe jejich myšlenky volně back and forth between them. He could not plynou od jednoho k druhému. Nedokázal si imagine how it must be, for them.
představit, jaké to pro ně musí být. Tisamon vtrhnul dovnitř, vysoký a
Tisamon burst in, tall and pale, with
thunder in his expression. Even as Stenwold bledý, s tváří zkřivenou vztekem. Stenwold uţ opened his mouth he snapped out, ‗No sign. uţ otvíral pusu, kdyţ muţ vyštěkl: „Není po ní She‘s not come.‘
ani stopa. Nepřišla.―
‗Well there are always—‘ Stenwold started, but the tall man cut him off.
„No, vţdycky se-― začal Stenwold, ale vysoký ho přerušil.
‗I cannot think of any reason why she
„Nenapadá mě jediný důvod, proč by
wouldn‘t come, except one,‘ Tisamon spat. nemohla přijít, kromě jednoho,― Tisamon to Seldom, so very seldom, had Stenwold seen skoro vyplivl. Zřídka, tak velmi zřídka ho viděl this man angry and, whenever he had been, Stenwold rozzlobeného a kdykoliv se tak stalo, there was always blood. Tisamon was Mantis- tekla krev. Tisamon patřil k lidu Kudlanek, kinden, whose people had, when time was kteří byli za dávných časů povaţováni za young, been the most deadly killers of the nejvraţednější zabijáky Níţin. I kdyţ čas jejich Lowlands. Even though their time of greatness největší slávy dávno pominul, nebylo radno si s had passed, they were still not to be toyed with. nimi zahrávat. V boji byli nedostiţní, ať uţ se They were matchless, whether in single duel or jednalo o duel nebo šarvátky s mečem, a a skirmish of swords, and Tisamon was a Tisamon byl mezi nimi mistrem, byl to master, the deadliest fighter Stenwold had ever nejnebezpečnější known.
bojovník
jakého
kdy
Stenwold poznal.
‗She has betrayed us,‘ Tisamon stated
„Zradila nás,― konstatoval Tisamon
simply. Abruptly all expression was gone from suše. Jako by se z jeho hranaté tváře náhle his angular features but that was only because vytratil veškerý výraz. Ale to jen proto, ţe zuřil it had fled inwards. ‗There are… reasons,‘ Stenwold said,
uvnitř. „Určitě… určitě má nějaký jiný důvod,―
wishing to defend his absent friend and yet not začal váhavě Stenwold. Chtěl bránit jejich turn the duellist‘s anger against himself. The nepřítomnou přítelkyni a přitom neobrátit man‘s cold, hating eyes locked on to him even
spolubojovníkův hněv proti sobě, ale i tak si ho
16
so. Tisamon had taken up no weapon, but his Tisamon
změřil
hands alone, and the spurs of naked bone that pohledem.
Neměl
chladným, zbraň,
nenávistným ale
ani
ji
lanced outward from his forearms, were quite nepotřeboval. Na to, aby Stenwolda bez enough to take Stenwold apart, and with time námahy roztrhal, mu stačily jeho vlastní ruce a to spare. ‗Tisamon,‘ Stenwold said. ‗You don‘t ostré kostěné ostny, které mu vyráţely z know…‘ ‗Listen,‘ said Marius suddenly. And
předloktí. „To nemůţeš vědět, Tisamone…― „Poslouchejte,― přerušil je najednou
when Stenwold listened, in that very instant Marius. A kdyţ se Stenwold zaposlouchal, od there was no more murmur audible from the bran k nim náhle nedoléhal uţ ţádný hluk. A pak to přišlo: řev z tisícovek hrdel se přelil
gates.
And then it came, reaching them across the přes střechy Myny a dosáhl aţ k nim. Útok na rooftops of Myna: the cry of a thousand throats. město začal. The assault had begun. It was enough to shout down even
Byl to řev dost silný na to, aby ochladl i
Tisamon‘s wrath. Stenwold fumbled with the Tisamonův hněv. Stenwold chvíli zápolil telescope, then stumbled to the window, nearly s dalekohledem, doklopýtal k oknu a málem losing the instrument over the sill. When he přístroj upustil na parapet. Kdyţ ho konečně had the glass back to his eye his hands were přiloţil k oku, ruce se mu třásly tak, ţe ho shaking so much that he could not keep it nedokázal udrţet v klidu. Obraz chvíli tančil po steady. The lens‘s view danced across the stráţním domku a opevnění, a pak se konečně gatehouse and the wall, then finally settled. He ustálil. Stenwold viděl černá a rudá brnění saw the black and red armour of the army of armády města Myny, vojáky mířící kušemi Myna: men aiming crossbows or winching nebo připravující děla. V omezeném okruhu, artillery around. He saw ballista and grapeshot- který mu dalekohled poskytoval, viděl jak se throwers wheel crazily through the arc of the balisty a vrhače kartáčových střel ve zběsilém telescope‘s eye, discharging their burdens. tempu spouštějí a posílají svůj náklad do There was black and gold now amongst the vzduchu. Mezi černou a rudou teď bylo vidět i black and red. The first wave of the Wasp černou a zlatou. První vlna Vosích oddílů se na divisions came upon them in a glittering mob: město snesla v třpytivých zástupech – vojáci v troops in light armour bearing the Empire‘s lehkém brnění v barvách Impéria přelétali přes colours skimming over the tops of the walls, vršek opevnění, vzduch kolem jejich ramen se the air about their shoulders ashimmer with the chvěl při tanci průsvitných křídel. Na sekundu dancing of nebulous wings. For a second
si je Stenwold spletl se hmyzem, podle něhoţ
17
Stenwold saw them as the insects they aped, si dali jméno, ale ve skutečnosti tam vysoko ve but in reality they were armoured men,aloft in vzduchu byli opancéřovaní muţi s křídly na the air, with wings flickering from their backs zádech a se zbraněmi v rukou. Snesli se na and blades in their hands. They swooped on the obránce stojící na zemi s kopími a meči, stříleli earthbound defenders with lances and swords, na ně šípy a šipky z kuší, vrhali oštěpy. Kdyţ loosing arrows and crossbow bolts and hurling obránci zamířili svými kušemi nahoru na spears. As the defenders turned their crossbows útočníky, Stenwold spatřil zářivé jiskření, jak upwards towards them, Stenwold saw the útočníkům z dlaní vyšlehl zlatý oheň. Ten byl bright crackle as golden fire flashed from the smrtícím Darem Vosího lidu. palms of the attackers‘ hands, the killing Art of the Wasp-kinden. ‗Any
moment
now,‘
Stenwold
„Kaţdou chvíli by to mělo spustit,―
whispered, as though the enemy, hundreds of zašeptal Stenwold jako by se bál, ţe ho nepřítel yards away, might overhear him. From along vzdálený stovky yardů uslyší. Od opevnění k the wall he heard a steady thump-thump-thump němu doléhalo pravidelné dunivé rány, jak as Myna‘s huge rock-launchers hurled missile obrovské Mynské katapulty vrhaly těţké kusy after missile into the ground troops advancing kamene beyond the wall. ‗They‘re at the gate.‘ Marius was still
na
pozemní
vojsko,
které
se
přibliţovalo k městským hradbám. „Jsou u brány.― Marius měl pořád ten
staring into space, but Stenwold knew that one stejný nepřítomný pohled, ale Stenwold věděl, of his men was positioned on a rooftop closer ţe jeden z jeho muţů je na některé ze střech to the action, watching on his behalf. ‗Then it must be now,‘ Stenwold said.
blíţe centru dění, a pozoruje situaci za něj. „Teď uţ to musí spustit určitě,― prohlásil
‗Now.‘ He tried to focus the jittery telescope on Stenwold.
„Musí.―
Pokusil
se
zaměřit
the gates, saw them flex inwards momentarily roztřesený dalekohled na bránu, viděl jak se and heard the boom of the battering ram. prohnula dovnitř a slyšel ránu, jak do ní ‗Now,‘ he said again uselessly, for still nothing narazilo
beranidlo.
„Musí,―
zopakoval
happened. All that time he had spent with the naprázdno, protoţe se nestalo nic. Tolik času artificers of Myna, charging the earth in front strávil tím, of the gates with powder, and nothing.
ţe s Mynskými řemeslníky
napěchovávali zem před branami střelným prachem, a teď se nestalo vůbec nic.
‗Perhaps they got it wrong,‘ Marius „Moţná něco udělali špatně,― podotkl Marius. suggested. Again the ram boomed against the
Beranidlo znovu udeřilo proti ţelezem pobité
18
metal-shod gates, and they groaned like a bráně a ta bolestně zasténala, jako by byla ţivá. creature in pain before it. I was practically looking over their
„Dalo by se říct, ţe jsem jim koukal přes
shoulders,‘ Stenwold said. ‗It was ready to go. rameno,― zavrtěl Stenwold hlavou. „Bylo to How could they have… Someone must připravené spustit. Jak by mohli… Někdo have…‘ ‗We are betrayed,‘ said Tisamon softly.
musel…― „ Atryssa nás zradila,― vyslovil Tisamon
‗By Atryssa, clearly. Who else knew the plan? skoro měkce. „Teď uţ o tom není pochyb. Kdo Or do you think the people of Myna have sold jiný znal náš plán? Nebo si myslíš, ţe by lidé their own to the slaver‘s block?‘ ‗You… don‘t know…‘ But Stenwold felt
Myny prodali své vlastní do otroctví?― „To… to nevíš,― Stenwold cítil, ţe
conviction draining from him. Atryssa, so Tisamon ji dávno odsoudil. Atryssu, kterou tak expected but so absent, and now this…
netrpělivě očekávali a která tu teď tolik chyběla, a teď ještě tohle…
‗Spider-kind,‘ Tisamon spat, and then
„Pavoučí lid,― odplivl si Tisamon, a pak
repeated, ‗Spider-kind,‘ with even keener to zopakoval s ještě větším opovrţením a loathing. On the walls the vanguard of the nenávistí: „Pavoučí lid!― Na zdech opevnění Wasp army was already engaged in a hundred byl předvoj Vosí armády zapojený do stovek little skirmishes against the shields of the menších šarvátek se štíty obránců. Tisamon defenders. Tisamon bared his teeth in utter fury. skřípal zuby v naprosté zuřivosti: „Já to věděl! ‗I knew! I knew you could never trust the Věděl jsem, ţe nikomu z Pavoučího lidu se Spider-kinden. Why did we ever let her in? nedá věřit! Proč jsme ji vůbec přijali mezi Why did— Why did we trust her?‘ He was sebe? Proč… proč jsme jí důvěřovali?!― white knuckled, shaking, eyes staring like a Zatínal pěsti, aţ mu zbělaly klouby, třásl se, v madman‘s. The spines flexed alarmingly in his pohledu šílenství. Ostny se mu na předloktích forearms, seeking blood. Stenwold stared into nebezpečně najeţily v touze po krvi. Stenwold his face but barely heard the words. Instead he se mu koukal přímo do tváře, ale co Tisamon heard what Tisamon had left unsaid, and knew říkal ani neslyšel. Místo toho mu běţelo not fear but a terrible pity. Spider-kinden, as hlavou, co Tisamon nechal nevyřčené, necítil Tisamon said. Spider-kinden, as subtle and strach, jen hroznou lítost. Pavoučí lid, jak říkal devious as all that implied, and still Tisamon, Tisamon. Tak zákeřný a nevyzpytatelný, jak with a thousand years of race-hatred between jen jeho pojmenování naznačovalo, a přesto, i them, had let her into his life and opened the
přes tisíciletou nenávist mezi Kudlankami a
19
gates of his soul to her. It was not just that Pavouky, ji Tisamon přijal do svého ţivota a Atryssa had betrayed her friends and betrayed otevřel jí svou duši. Atryssa tak nezradila jen the people of Myna; it was that she had své přátele a lid Myny; zradila hlavně betrayed Tisamon, and he could not bear the Tisamona a on nemohl snést bolest, kterou mu to přineslo.
hurt. ‗It has been a long time,‘ Marius said
„Bylo to uţ dávno,― řekl Marius tiše.
quietly. ‗A lot can happen that even a Spider „Dokonce ani by Pavouk nemohl předvídat, cannot predict.‘ Tisamon rounded on him, livid with
kolik se toho za tu dobu mohlo stát.― Tisamon se k němu otočil, sinalý vzteky
anger, but just then with a great scream of a vypadalo to, ţe se na něj vrhne, ale v té tortured metal, a thundercrack of splintering chvíli, se strašlivým skřípotem namáhaného wood, the gates gave way.
kovu a ohlušujícím praskotem tříštícího se dřeva, brána povolila.
The ramming engine was first through,
První
projel
stroj
s
beranidlem,
no telescope needed to see its great brass and Stenwold nepotřeboval ţádný dalekohled, aby steel bulk as it blundered over the wreckage it viděl masivní trup z mosazi a ocele, jak vůz had created, belching smoke from its funnels. A neohrabaně
přejíţděl
přes
trosky,
které
ballista atop its hood hung half off its vytvořil, chrlíc kouř ze svých komínů. Na mountings, mangled by the defenders‘ artillery, vršku vozu se kymácela balista, napolo but there were eyelets in its metal sides from uvolněná,
jak
ji
poničilo
dělostřelectvo
which spat crossbow bolts and the crackling obránců, ale na kovových bocích měl stroj energy of the Wasps‘ Art. Swarming either side průzory, které plivaly šipky z kuší a jiskřivou of it were their line infantry, spear-armed but energii jejich Daru. Na obou stranách kolem se shieldless. Clad in armour too heavy to fly in, rojila linie pěchoty bez štítů, ozbrojená jen they pushed the men stationed at the gate back oštěpy. Krytí brněním, které bylo moc těţké through sheer force, whilst their airborne pro let, vytlačovali obránce rozmístěné u bran divisions were beginning to pass over the city. čistě silou, zatímco jejich okřídlené jednotky The guardians of Myna were a disciplined lot, začínaly létat nad městem. Ochránci města byli shield locked with shield as they tried to keep velmi disciplinovaní, štíty těsně semknuté the enemy out. There were too many of them, vedle sebe, jak se snaţili nevpustit nepřátele though; the assault came from before and dovnitř. Těch bylo ale příliš mnoho, útočili above, and from either side. Eventually the současně zepředu i shora. Nakonec se linie defenders‘ line buckled and fell back.
obránců prolomila a museli začít ustupovat.
20
‗We have to leave now,‘ Stenwold said,
„Musíme město opustit teď hned,―
‗or we‘ll never get out. Someone has to know varoval ostatní Stenwold. „Nebo se odsud what‘s happened here. The Lowlands have to nedostaneme vůbec. Někdo musí vědět o tom, be warned.‘
cose tady stalo. Musíme varovat Níţiny!―
‗The Lowlands won‘t care,‘ said Marius,
„Níţiny to nebude zajímat,― oponoval
but he was up and poised, and Stenwold knew Marius, ale uţ byl na nohách a byl připraven that, below them, his soldiers would be ready jít, a Stenwold věděl, ţe pod nimi budou jeho with shield and sword and crossbow. They vojáci připraveni se štíty, meči a kušemi. went down the stairs in quick succession, Scházeli po schodech rychle, protoţe věděli, ţe knowing that, now their single trick had failed, jejich jediný trik selhal, ţe uţ nic Vosám nothing would keep the Wasps out of Myna. nezabrání obsadit Mynu. Armáda Vos měla pět Their army had five men for every defender the muţů na kaţdého obránce, kterého město dokázalo sehnat.
city could muster. What a band we are. The thought passed
Co jsme to jen za partu, pomyslel si
through Stenwold‘s mind as he took the stairs, Stenwold, kdyţ scházel schody, poslední jako bringing up the rear as always. First went vţdycky. První šel Marius, opálený a tmavý, Marius, tan-skinned and dark,
with the všestranně pevně stavěný jako všichni z jeho
universally compact build of his race: he had rasy: opustil své lidi, aby přišel sem. Stal se z abandoned his people to come here, gone něj odpadlík, aby mohl bojovat proti nepříteli, renegade so that he could fight against the o kterém jeho město nevěřilo, ţe existuje. Po enemy his city would not believe in. After him něm scházel Tisamon, pořád zmítaný vztekem, came Tisamon, still consumed with rage and a přesto ten nejelegantnější muţ, jakého yet still the most graceful man Stenwold had Stenwold kdy poznal. Jeho koţený prošívaný ever known. His leather arming jacket bore the kabátec byl v barvách zelené a zlaté, dokonce green and gold colours, even the ceremonial nosil
i
slavnostní
sponu
Mistra
zbraní
pin, of a Mantis Weaponsmaster. Stenwold had Kudlanek. Stenwold ho nikdy neviděl bez ní a never seen him without it and knew he was věděl, ţe se bojovník se své cti a svých záští clinging to his grudges and his honour like a drţí jako tonoucí onoho pomyslného stébla. drowning man.
A pak jsem tu ještě já: tmavé pleti a s
And then myself: dark of skin and řídnoucími vlasy, velký, zavalitý a těžkopádný. receding of hair; stout and bulky, loud of tread. Můžu snad za to, že mí lidé mají tak těžké Not my fault my folk are so heavy boned! kosti? Oblečení ze surové kůže, vyšisovaná Hardwearing leathers and a scorched apron, a
zástěra, za opaskem mám zastrčené těžké
21
workman’s heavy gloves thrust through my belt, pracovní rukavice, na krku se mi houpou and goggles dangling about my neck. Not at ochranné brýle. Na první pohled by nikdo first sight a man ever intended for war. And yet neřekl, že jsem muž určený k boji. A přesto tady here I am with a crossbow banging against my teď jsem a o nohy mi pleská kuše. legs. Down in the room below, Marius‘s
V pokoji pod nimi uţ byli Mariovi
soldiers were already alert and on their feet, vojáci dávno v pohotovosti a na nohách. Some had their heavy square shields out, Někteří uţ drţeli v rukou své těţké čtvercové swords at the ready, others had slung them and štíty, meče připravené, jiní štíty odhodili a taken up crossbows. Two carried the baggage: a vzali do rukou kuše. Dva z nich nesli heavy leather bag containing Stenwold‘s tools, zavazadla: těţký koţený vak se Stenwoldovým and a long wooden case. Even as Stenwold got nářadím a dlouhou dřevěnou bednu. Právě sight of the room they were unbarring the door, kdyţ se Stenwold rozkoukával po pokoji, throwing it open. Immediately two of them odstrčili závoru a prudce otevřeli dveře. Dva z pushed out, shields first. Stenwold realized that nich okamţitě vyrazili ven, štíty před sebou. he had paused halfway down, dreading the Stenwold si uvědomil, ţe se zastavil na půli moment when there would no longer be a roof cesty dolů, příliš zděšený z momentu, kdy above him to keep off enemy shot. Tisamon vyjde zpod ochrany střechy, kde nebude stát and most of the soldiers were gone. Marius, nic mezi ním a střelami nepřítele. Tisamon a however, was waiting for him, an unspoken většina vojáků uţ byli pryč. Marius na něj urgency hanging in his gaze.
nicméně
čekal,
v pohledu
nevyslovenou
naléhavost. ‗I‘m coming,‘ Stenwold said, and hated
„Uţ jdu,― řekl Stenwold a nenáviděl se
the shaking of his voice. He clumped on down za svůj třesoucí se hlas. Sbelhal dolů těch pár the stairs, fumbling for his crossbow. ‗Leave it, and just move,‘ Marius
schodů a nervózně zašmátral po svojí kuši. „Nech to být, hlavně sebou pohni.―
ordered, and was out of the door. Following nařídil Marius a byl venku. Za Stenwoldem behind Stenwold, the final pair of soldiers uzavírali skupinu další dva vojáci hlídající moved in to guard the rear. And then they were out into the open air.
zadní část. A pak najednou byli na otevřeném
The sounds of the fighting at the gate were very prostranství. Zvuky boje u brány zněly velmi close, closer than he could have thought, but blízko, blíţ neţ by Stenwold čekal, ale na this street had seen no blood – not yet. There ulicích nebyla ţádná krev. Zatím. Obyvatelé
22
were citizens of Myna out and about, though, Myny byli také venku, ale přesto viděl jen málo úzkostlivých tváří. Muţi a ţeny, dívky a
waiting in a scatter of anxious faces.
Men and women, and boys and girls still too chlapci příliš mladí na to, aby se něčeho young to be here at all, they were clutching takového vůbec měli zúčastňovat, ti všichni knives and swords and staves, and waiting.
svírali v pěstích noţe, meče a hole. A čekali.
At his unheard direction, Marius‘s
Podle Mariova neslyšného rozkazu se
soldiers formed up: shields before and shields vojáci zformovali: štíty vpředu a vzadu, se behind, with Stenwold, the baggage and the Stenwoldem, zavazadly a kušemi uprostřed. crossbows in the middle. Marius was at point, Marius byl připravený a uţ začínal udávat ostré already setting a rapid pace down the narrow tempo jednotce dolů po úzké ulici. Temná street. His troop‘s dark armour, its single brnění jeho vojáků, jejich jediný účel, zajistil, purpose, moved people quickly out of the way ţe lidé jim rychle uhýbali z cesty bez toho, aby se museli s někým dohadovat nebo se někde
without need for words or action.
tlačit. ‗I can‘t run as fast as your lot,‘ Stenwold
„Nedokáţu běţet tak rychle jako tvoje
complained. He already felt out of step and was jednotka,― stěţoval si Stenwold. Cítil, ţe není just waiting for the men behind to jostle or schopný drţet krok a jen čekal na moment, kdy stumble
over
him.
‗Where‘s
Tisamon, do něj zezadu někdo narazí nebo o něj
anyway?‘ ‗Around.‘ Marius did not look back or
zakopne. „Kde je vlastně Tisamon?― „Někde kolem.― Marius se neohlédl ani
gesture, but then Stenwold caught a glimpse of nenaznačil rukou směr, ale Stenwold zachytil the Mantis warrior passing through the crowd koutkem oka Kudlančího válečníka, zkušeně like an outrider, constantly pausing to look proplétajícího se davem, jak se neustále back towards the gate and then move on. He zastavuje a ohlíţí směrem k bráně. Měl wore his armoured glove, with the blade jutting nasazenou svou pancéřovanou rukavici. Měl from between the fingers, flexing out like a nasazenou svou pancéřovanou rukavici s sword blade one moment, folded back along čepelí, jejíţ lehce zahnutý konec mu vybíhal his arm the next. It was an ancient tool of his těsně nad prsty. V jednom momentě trčela jako kind and a laughable anachronism, save that čepel meče, o okamţik později byla sloţená Stenwold had witnessed what he could do with podél jeho paţe. Byl to prastarý nástroj jeho it.
lidu a Stenwold by ho označil za směšnou staroţitnost, nebýt toho, ţe měl moţnost vidět, co s tím Tisamon dokáţe.
23
‗What about your man, at the gates?‘ Stenwold
„A co tvůj muţ u brány?― zavolal na
called, trying desperately to fall into step with Maria Stenwold, zoufale se snaţící udrţet krok those around him. ‗Dead,‘ was the officer‘s curt reply.
s ostatními kolem. Od důstojníka se mu dostalo stručné odpovědi: „Je mrtvý.―
‗I‘m sorry.‘
„To je mi líto.―
‗Be sorry when you know the full tally,‘
„Nech si svou lítost na chvíli, kdy budeš
said Marius. ‗We‘re not out of it yet.‘
znát konečný stav,― odpověděl Marius. „Ještě z toho nejsme venku.―
There was a ripple among the people of
Mezi lidmi Myny se šířil rozruch a
Myna, and not from the passage through them of nebylo to kvůli průchodu malé skupinky this little squad of foreigners heading for the cizinců, mířící k přistávací ploše. Stenwold si airfield. Stenwold realized what it must mean. uvědomil, co to znamenalo. Všude kolem All around now, they were brandishing their obyvatelé města máchali meči, pracovními swords or workman‘s hammers or simple kladivy
nebo
jednoduchými
dřevěnými
wooden clubs. It would not be quick or easy to palicemi. Dobýt tohle město nepůjde ani rychle capture this city, but the Wasps would have it in a ani lehce, ale nakonec bude stejně patřit the end. Their dream of a black-and-gold world Vosám. Jejich sen o světě tvořeném jen černou a would accept no less. Stenwold was Beetle-kinden and in the
zlatou nepřijímal kompromisy. Stenwold patřil k lidu Brouků, v
Lowlands his people were known for their Níţinách byl jeho lid známý svou řemeslnou industry, their artifice, even, as he liked to zručností a průmyslem, a dokonce, jak si rád think, for their charity and kindly philosophy. myslel,
byli
Brouci
známí
pro
svou
The people of Myna were his distant cousins, dobročinnost a vlídnou ţivotní filozofii. Lidé being some offshoot of Beetle stock. He could Myny byli jeho vzdálení příbuzní, patřili k spare them no charity now, however. He could nějaké odnoţi Broučí rasy. Teď jim ale ţádné spare no thought or time for anything but his dobro prokázat nemohl. Nebyl schopný se own escape. A brief shadow passed across him as the
soustředit na nic jiného neţ na svůj útěk. Přešel přes něj stín, jak nad nimi přeletěl
first of the Wasp vanguard soared overhead in a první voják předního voje Vos jako černozlatá dart of black and gold, a shimmer of wings. šipka, zachvění křídel. Další tři následovali a za Three more followed, and a dozen after that. nimi ještě tucet dalších. Pohybovali se stejným They were heading in the same direction that směrem jakým Stenwold běţel.
24
Stenwold was moving. ‗They‘re going to the airfield. They‘ll destroy the fliers!‘ he shouted in warning.
„Míří k přistávací ploše. Chtějí zničit létací stroje!― vykřikl varovně.
Instantly Marius and his men stepped up
A pak si zapřál, aby vůbec nepromluvil –
the pace and Stenwold wished he had not Marius a jeho muţi ještě zrychlili. Teď ulicemi spoken.
Now
they
were
jogging
along, města téměř sprintovali, bez námahy i přes svá
effortlessly despite their armour, and he was brnění, a on byl tím, kdo běţel na plné obrátky v running full tilt within a cage formed by their kleci tvořené jejich štíty s ţaludkem jako na shields, feeling his gut lurch and his heart vodě a srdcem, co se chystalo rozskočit. Za hammer. Behind him there were screams, and he sebou slyšel výkřiky a udělal tu chybu, ţe se made the mistake of looking back. Some of the otočil. Vypadalo to, ţe někteří z útočníků Wasps, it seemed, were not heading for the nemířili k přistávací ploše, ale zastavili se, aby airfield, but had stopped to rake across the si zastříleli na obyvatele shromáţděné v ulicích. assembled citizens with golden fire and javelins Vrhali po nich zlatý oheň, oštěpy, stříleli šipky z and crossbow bolts, circling and darting, and kuší. Zakrouţili nad nimi a opětovně se na ně coming back to loose their missiles once again. nalétávali, aby mohli znovu vypustit své zbraně. This was no ordered attack, they were a frenzied Tohle nebyl ţádný organizovaný útok, byli jako mass of hatred, out solely for slaughter. masa ztělesněné nenávisti, jediným jejich cílem Stenwold tripped even as he gaped, but the byl masakr a krveprolití. Stenwold zakopl, kdyţ woman closest behind caught him by the arm na ně šokovaně zíral, ale ţena nejblíţe za ním and wrenched his bulk upright again, without ho chytila za paţi a strhla ho zpět, bez toho, aby breaking stride. A moment later his rescuer herself was
ztratila krok. O okamţik později byla zachránkyně
hit. There was a snap and crackle, and the stink zasaţena. Ozvalo se lupnutí a zapraskání, of burned flesh and hot metal, and she sagged vzduch naplnil zápach spáleného masa a to one knee. Stenwold turned to help but nearly horkého kovu. Ţena poklesla na jedno koleno. fell over the man reaching to drag her upright.
Stenwold se obrátil, aby jí pomohl, ale téměř
The Wasp light airborne troops were all around přepadl přes muţe, který se natahoval, aby ji them now, passing overhead, or diving at the zvedl zpět na nohy. Lehkooděnci Vos byli ve citizens to drive them off the streets. A crossbow vzduchu všude kolem nich, přelétali jim nad bolt bounded past Stenwold like a living thing.
hlavami, nebo se vrhali střemhlav na obyvatele města, aby je zahnali pryč z ulic. Šipka z kuše dopadla na zem za Stenwoldem a ještě
25
poskočila, jako by byla ţivá. The injured woman was on her feet once
Zraněná ţena byla znovu na nohou. Ona
more. She and the man beside her turned to face a muţ vedle ní se otočili čelem vstříc novému the new assault. Marius and the rest kept útoku. Marius a zbytek pokračovali dál. moving. ‗Come on, Stenwold! Hurry!‘ the officer shouted.
„No tak pojď, Stenwolde! Pospěš si!― vykřikl důstojník.
‗But—‘
„Ale-―
‗Go,‘ said the injured woman, no pain or
„Běţ,― pobídla ho zraněná beze stopy
reproach in her voice. She and the man with her bolesti nebo výčitky v hlase. Ona a muţ, který locked shields, waiting. Stenwold stumbled tam zůstal s ní, semkli své štíty k sobě a čekali. away from them, then turned and fled after Stenwold odklopýtal pár kroků nazad, pak se Marius and the others. Tisamon was beside him in an instant.
otočil a prchal za Mariem a ostatními. Tisamon byl v mţiku vedle něj. Výraz na
He had a look on his face that Stenwold had jeho tváři Stenwold nikdy předtím neviděl, ale never seen before, but he could read it as though mohl v něm číst jako by na něm měl válečník the Mantis‘s thoughts were carved there. myšlenky vytesané. Tisamon chtěl boj. Zradili Tisamon wanted a fight. He had been betrayed. ho. Byl zlomený. A teď se chtěl zapojit do boje, He had been broken. Now he wanted a fight that který nemohl vyhrát. he could not win. ‗Get a move on, fat-Beetle,‘ he hissed,
„Hni sebou, tlusťochu,― zasyčel, chytil
grabbing one strap of Stenwold‘s apron and Stenwolda za cíp zástěry a mocně ho vlekl hauling him forward. ‗You‘re getting out of dopředu. „Ty se odsud dostaneš.― here.‘ ‗We are,‘ corrected Stenwold, too out of
„My oba,― opravil ho Stenwold, ale na
breath by now to say any more. He watched víc se mu nedostávalo dechu. Viděl, jak Tisamon snatch a Wasp spear from the air in Tisamon téměř ledabylým pohybem chytil letící his offhand and then the Mantis spun on his Vosí kopí, pak přenesl váhu, mrštil jím někam heel, launched it away into the sky behind daleko na oblohu za nimi a hned byl zase v them, and was immediately in step once again. pohybu. Stenwold se nezastavil, aby se ohlédl, Stenwold did not pause to look, but he had no ale byl si naprosto jistý, ţe se teď někde za nimi doubt that behind them some Wasp soldier nějaký Vosí voják řítí k zemi, skrz naskrz would now be dropping from the sky, pierced probodený vlastní zbraní.
26
through by his own missile. Myna was a tiered city and they hit a set
Myna bylo stupňovitě vybudované město
of steps then, a steep, narrow twenty-foot ascent. a oni narazili na řadu schodů, strmé, úzké, Stenwold tried to slow down for it but Tisamon dvacet stop vysoké stoupání. Stenwold se would not let him, grabbing his arm again and pokusil zpomalit, ale Tisamon mu v tom pulling him upwards, exerting every muscle in zabránil, popadl ho za paţi a tahal ho nahoru, his lean frame.
všechny svaly na jeho štíhlém těle se přitom napínaly k prasknutí.
‗Keep moving,‘ the Mantis snapped at
„Nezastavuj se,― procedil k němu skrze
him through gritted teeth. ‗Move your great big zatnuté zuby Kudlanka. „Pohni tím svým fat feet, you Beetle bastard!‘ The sting of that insult got Stenwold to
velkým tlustým zadkem, Broučí bastarde!― Bodnutí té uráţky dostalo Stenwolda na
the top of the steps before he realized. There vršek schodů dříve, neţ si to uvědomil. Nahoře were more citizens up there, all trying to head in bylo i dost obyvatel města, a všichni mířili the wrong direction, directly towards the gates. špatným směrem. Proti nim, jak se snaţili dostat Something in Tisamon‘s face or body language přímo k bráně. Ale něco v Tisamonově výrazu pushed them easily aside. Ahead, Stenwold nebo v řeči těla nutilo udrţovat si odstup. could see Marius‘s squad taking the next set of Vepředu Stenwold zahlédl Mariovu jednotku, steps at a run. And Stenwold ran, too, as he had never
jak běţí po dalším schodišti. A Stenwold běţel také, běţel jako nikdy
run before. His toolstrip, and his sword and předtím. Opasek s nářadím, meč a kuše, to crossbow, all clattered and conspired to trip him všechno na něm řinčelo a hrozilo, ţe o ně up. His breath rasped as he dragged ever more of zakopne. Škrábalo ho v krku od toho, jak se it into his lungs, yet he ran, because up beyond snaţil nadechovat, ale přesto běţel, protoţe za those steps lay the airfield. Then he would know další řadou schodů uţ byla přistávací plocha if he could stop running or if it was already too letiště. Teprve tam se dozví, jestli můţe přestat běţet nebo jestli je na všechno moc pozdě.
late. There were Wasp soldiers scattered
Na letišti byli rozesetí Vosí vojáci. Na
across the airfield. At the far end, the great nejvzdálenějším konci se nafouknutý balón bloated bulk of an airship balloon was slowly vzducholodi
pomalu
hroutil
do
sebe,
settling into itself, gashed in a dozen places and proděravělý na desítkách míst. Kolem půl tuctu deflating. Some half a dozen dead men and mrtvých muţů a ţen leţelo roztroušených mezi women were strewn like old toys between the létacími stroji jako odhozené staré hračky, a
27
flying machines, but a dozen more were putting nejméně dvanáct dalších se snaţilo o zoufalou up a final desperate defence, letting off their poslední obranu, zasypávali krouţící Vosí crossbow bolts at the circling Wasp soldiers vojáky šipkami z kuší z jakéhokoliv úkrytu, from whatever shelter they could find. If the který našli. Kdyby se Vosy řídily nějakou Wasps had been arrayed in military order they vojenskou taktikou, mohly by letiště vyčistit za could have swept the place clean in a minute, pár minut, ale běsnily po krvi, ozbrojenci but they were mad for blood, each one on his zabíjeli kaţdý sám za sebe. own. Stenwold noticed one old man frantically
Stenwold si všimnul jednoho staršího
stoking the boiler of a sleek orthopter that stood muţe, jak horečně přikládal do kotle jedné z there like a tall ship, its slender wings folded elegantních ortoptér, jejíţ štíhlá křídla byla together and pointing up towards the sky. A sloţená dohromady, vztyčená vstříc obloze. Wasp soldier passed close and caught him by the Nepřátelský voják se přiblíţil, chytil muţe za collar, hauling him ten feet away from the límec a pak ho odtáhl nejméně deset stop od machine before touching down again and putting stroje, neţ se znovu dotkl země a pohrouţil do his sword through the old man once, twice, three starce svůj meč. Jednou, dvakrát a potřetí. O times. A moment later a bolt caught the same okamţik později ten samý voják dostal šipkou z soldier between the shoulder blades. He pitched kuše mezi lopatky. Neţ se zhroutil se obličejem forward, trying even as he fell to reach behind k zemi, ještě se snaţil sáhnout si na záda a šipku vytáhnout, i kdyţ pod ním podklesávala kolena.
him and pull it out. ‗That
one!‘
wheezed
Stenwold,
„Támhleta!― zasípal Stenwold, klopýtajíc
stumbling towards the now deserted orthopter. It k teď uţ opuštěné ortoptéře. V kotli bylo was stoked. It was ready to go. ‗Come on!‘ he přiloţeno, byla připravená vzlétnout. „Pojďte!― gasped. In a moment Marius‘s men were around
lapnul po dechu. Během chvilky byli Mariovi muţi kolem
him, and then they were past him, deliberately něj a pak za ním, úmyslně se vzdálili od stroje, moving away from the machine and making a aby ze svých štítů vytvořili jednoduchou stěnu, brief wall of their shields with crossbows poised za ní připravené kuše, snaţili se bránit ústup, jak behind it, guarding the retreat as effectively as nejlépe dovedli. they could. ‗Can you fly this?‘ Marius demanded.
„Umíš s tím létat?― zeptal se Marius.
Stenwold merely nodded, because he had no Stenwold jen přikývl, nedostávalo se mu dechu more breath to speak, and no room left for a ani prostoru pro pochyby. Důstojník ho
28
doubt. The officer clapped him on the shoulder. poplácal po rameni. ‗Get it moving. We‘ll join you.‘ And then, as „Tak to rozhýbej. Pak se k tobě přidáme.― Jak Stenwold hurried past him, ‗Watch out for od něj Stenwold zamířil k letounu, ještě Tisamon. He does not want to leave this place.‘ poznamenal: „Dej pozor na Tisamona. Nechce se mu odsud.― I know why. But Stenwold did not have the breath for it. Tisamon was already at the orthopter,
A
já
vím
proč.
Ale
na
nějaké
vysvětlování byl Stenwold stále příliš udýchaný. Tisamon byl uţ u ortoptéry, natahoval se
hand reaching for the hatch, then stopping. He po průlezu a pak se zastavil. Podíval se na looked back at Stenwold with an agonized Stenwolda se zoufalým výrazem: „Já-… jak to expression. ‗I— how . . .‘
mám…―
‗The handle. Turn the handle.‘
„Páka. Otoč tu páku!―
Hand on the lever, the Mantis shook his
S rukou na páce zavrtěl hlavou, odhalujíc
head, baring his teeth. One of Marius‘s men zuby v bezradném úšklebku. Jeden z Mariových arrived just then, ducked neatly under his arm muţů v té chvíli dorazil, protáhl se pod and hauled the hatch open, hurling Stenwold‘s Tisamonovou paţí, dveře průlezu otevřel, a toolbag inside. Stenwold reached the orthopter vhodil dovnitř Stenwoldovo nářadí. Stenwold se so fast that he bounced back off the scuffed dostal ke stroji tak rychle, ţe se zastavil aţ o wood of its hull. The soldier had already ošoupané dřevo trupu. Voják uţ sundal z ramene unslung his crossbow and was running to join kuši a teď běţel podpořit své kolegy. Tisamon se his colleagues. Tisamon turned and went with otočil a následoval ho. him. ‗Wait—‘ Stenwold got out, but the
„Počkej!―
pokoušel
se
ho
zastavit
Mantis was already sprinting across the airfield Stenwold, ale to uţ Kudlanka dávno sprintoval with his blade drawn back ready for action. přes letiště s čepelí připravenou k akci. Jak se Even as Stenwold hauled himself up into the Stenwold škrábal nahoru do ortoptéry, Kudlanka machine, the Mantis leapt and caught a passing se vyskočil, chytil jednu prolétající Vosu za Wasp by his black-and-gold boot, dragging the černozlatou botu, a doslova stáhl bránícího se flailing man out of the sky and lashing the two- nájezdníka z oblohy, neţ mu ostřím svého dvě foot edge of his metal claw across the invader‘s stopy dlouhého kovového pařátu podřízl hrdlo. throat. It would be a poor day for any Wasp who Byl to opravdu špatný den pro kaţdou Vosu, met with the Mantis just then. Stenwold shouldered his way through
která mu tehdy zkříţila cestu. Stenwold
se
prodíral
stísněným
29
the cramped interior of the flier towards the vnitřkem letounu vstříc kokpitu, kde našel cockpit, there finding a single seat too small for sedadlo, pro něj příliš malé, a neznámé him and unfamiliar controls. He was an ovládání. Jenţe byl řemeslník, a mezi stroji ţil artificer, though, and had lived with machines celý svůj ţivot, takţemu chvilka pozorování all his life. A moment‘s observation told him napověděla, která skleněná tyčinka ukazovala which glass bar indicated the boiler pressure, tlak v kotli, a která páčka uvolňovala křídla. which lever unleashed the wings. A Wasp Vosí voják jako šipka proletěl za velkými, soldier darted across the large and wide-open dokořán otevřenými okny, které byly tak ports that were mainly what Stenwold had všechno, co oddělovalo Stenwolda a boj venku. between him and the fighting outside. Then the Pak křídla sklapla dolů a rozevřela se se wings clapped down and outwards with a roar zaduněním dřeva a sténáním natahujícího se of wood and canvas and the soldier was sent plátna, a náhlý náraz vzduchu letícího vojáka spinning by the concussion of air. Stenwold‘s roztočil. V prostoru pro nohy pod ovládacím feet found pedals in the narrow confines of the panelem našel Stenwold řadu pedálů. Tlak v footwell. The boiler pressure was now closing kotli se teď blíţil optimálnímu. Otočil hlavu, a on the optimal. He put his head back, peering přes
otevřené
through the open hatch for any sign of his zahlédnout, comrades. Half of Marius‘s men were already dead,
dveře
jak
jsou
průlezu na
tom
zkoušel jeho
spolubojovníci. Polovina Mariových muţů uţ byla mrtvá
he saw, and this jolted his heart. They fought a to ho píchlo u srdce. Bojovali nádherně, to beautifully: even he, though no warrior, could musel uznat i on, přestoţe nebyl ţádný válečník. see that. Each man knew by heart the thoughts Kaţdý z muţstva znal nazpaměť myšlenky of his fellows, so they moved as one. They were svých druhů, takţe postupovali jako jeden. Ale so few, though, and the Wasps swarmed all over bylo jich tak málo a Vosy se teď rojily po celém the field. Shield and crossbow were no defence letišti. Proti počtu nájezdníků nebyly štíty ani against their numbers. ‗Come on!‘ Stenwold bellowed. ‗Let‘s
kuše ţádnou obranou. „No tak pojďte!― zakřičel. „Musíme
go now!‘ He could not believe that they would letět hned!― Nevěřil, ţe by ho mohli přes vřavu hear him over the din of combat but one of boje zaslechnout, ale jednomu z nich se to them must have, and so they all did. They zřejmě podařilo a tak to věděli všichni. Začali began to fall back, shields held high. Even as se stahovat, se štíty vysoko zdviţenými. Přímo he watched, another was lanced in the side by a před jeho zrakem byl další zasaţen do boku crossbow bolt, falling awkwardly before rising šipkou z kuše, neohrabaně upadl, neţ se znovu
30
to one knee. The others continued to retreat, zvedl na jedno koleno. Ostatní nepřestávali and Stenwold might have thought it heartless of ustupovat, a Stenwoldovi by mohlo připadat them had he not been so sure that the fallen bezcitné, ţe tam svého druha jen tak nechávají, man would be exhorting them to go, to leave kdyby si nebyl tak jistý, ţe zraněný muţ him there. Stenwold realized that he knew none naléhal, ať pokračují a nechají ho tam. of their names, had not even heard many of Stenwold si uvědomil, ţe kromě Maria neznal ţádného z nich jménem, a některéz nich
them speak.
dokonce ani neslyšel promluvit. Mravenčí lid. Nikdy nebyl schopný
Ant-kinden, he would never understand
them or their communal world. Or how Marius pochopit je nebo jejich pospolitý svět. Ani to, had managed to leave that world and not look jak Marius zvládl ten svět opustit a neohlíţet se zpátky.
back. The hatch went suddenly dark. A Wasp
Průlez náhle potemněl. Vosí voják se
soldier forced his way in, the dance of his wings soukal dovnitř a ševel jeho křídel za ním dying behind him. One open hand still crackled odumřel. Jedna otevřená dlaň mu stále jiskřila with the fire of his sting but he was now leading zlatým ohněm Vosího ţihadla, ale na Stenwolda with
his
sword.
Stenwold
was
lurching se rozhodl jít s mečem. Stenwold po něm mrštil
backwards even as the man‘s shoulders cleared první věc, která mu přišla pod ruku, coţ bylo the entrance, hurling the first thing that came to shodou
okolností
mechanikovo
kladivo.
hand, which happened to be a mechanic‘s Narazilo vojákovi do ramene a napolo ho hammer. It thumped into the Wasp soldier‘s vyhodilo z průlezu. A to uţ byl Stenwold u něj, shoulder and knocked him half out of the hatch. jednou rukou ho chňapl za paţi s mečem a Then Stenwold was upon him, grabbing for his druhou zaútočil. Nepodařilo se mu zmocnit se sword arm with one hand, lunging with the muţova meče, zato pravou rukou nějak zvládl other. He never got hold of the man‘s sword, but vytáhnout
svůj
vlastní
a
vrazit
ho
do
his right hand somehow managed to draw his protivníkova podpaţdí aţ po rovnou záštitu. own, and he rammed it up to its narrow guard in his adversary‘s armpit. The Wasp spat at him and he recoiled in
Voják na něj plivl a on v šoku ucouvl.
shock, then recoiled again as he saw the blood Ucouvl pak podruhé, kdyţ uviděl, jak se přes stringing across the man‘s lips. Then the dying muţovy rty vyvalila krev. Pak umírající voják z soldier was falling out of the flier, the weight of letounu vypadl a svou vahou vytrhl Stenwoldovi him taking Stenwold‘s sword from his suddenly meč z náhle ochablých prstů.
31
nerveless fingers. Právě zabil jiného člověka. Všechno je
He had just killed another human being. There’s a first time for everything.
jednou poprvé.
One of Marius‘s soldiers now reached
Jeden z Mariových vojáků dosáhl k
the hatch and cast the wooden case inside. průlezu a vhodil dovnitř dřevěnou bednu. Marius himself and three of his men were still Marius a tři další jeho muţi pomalu, bolestně inching their way back, painfully slow. pomalu ustupovali k nim. ‗Tisamon!‘
Stenwold
called
out.
‗Tisamon!‘
„Tisamone!―
zavolal
Stenwold.
„Tisamone!― Pak ho uviděl, Mistra zbraní, jak se
He saw him then, the Weaponsmaster,
moving in and out of the Wasps as they tried to pohybuje mezi Vosami, které se ho snaţily corner him. But he stepped through the golden obklíčit. Bez námahy se vyhýbal zlaté energii energy of their stings, their crossbow bolts that jejich ţihadel, šipky z jejich kuší se lámaly o fractured on the hard earth of the airfield. He tvrdou zem letiště. S lehkostí chytal jejich kopí caught their spears easily and hurled them a házel jim je nazpět. Jeho čepel se na sekundu back. His blade, twisting and darting too swift nezastavila, točila se a prudce vyráţela vpřed, to see, was never still for a second. It moved as příliš rychle na to, aby ji bylo vidět. naturally as his wrist and hand and arm could, Pohybovala se přirozeně jako by byla součástí and there were always the spines of his arms to jeho paţe, ruky, zápěstí. A pak tu byly vţdycky cut and tear at anything the metal missed. ostny na jeho paţích, které drásaly všechno, co Tisamon was going to die, but he would have ostří minulo. Tisamon se rozhodl umřít, ale při more company on his journey than he knew svém umírání s sebou vezme tolik společníků, what to do with.
ţe nebude vědět co s nimi.
‗Tisamon!‘ Stenwold shouted and the
„Tisamone!― křikl Stenwold a Kudlanka
Mantis-kinden broke off from the fight, danced se z boje odpojil, odtančil směrem k němu a across to him, casually cutting down a Wasp that přitom tried to put a spear in him. ‗Get Marius inside and go!‘ Tisamon commanded. ‗Go! Just go!‘ Stenwold‘s face twisted up in anger and
leţérním
pohybem
sťal
Vosího
nájezdníka, který se ho snaţil bodnout kopím. „Dostaň Maria dovnitř a jděte.― poručil mu Tisamon. „Jděte! Prostě odsud odleťte!― Stenwoldova tvář se zkřivila vztekem
fear. ‗You bloody-handed bastard! If you stay i strachem: „Ty pitomý krvelačný parchante! here then you‘re taking me with you! I‘m not Jestli tu zůstaneš, tak já taky! Bez tebe going without you!‘
neodletíme!―
32
I v momentě, kdy se vrhal vstříc dalšímu
Even as he moved to meet the next
attacker Tisamon‘s face showed how utterly útočníkovi Tisamonova tvář prozrazovala, ţe tu unfair he felt that threat was. Even so, he was výhrůţku bral jako obrovskou ránu pod pás. Ale returning to the orthopter in the very next přesto se v dalším okamţiku začal vracet k ortoptéře.
instant. ‗Marius, now!‘ Stenwold shrieked, and
„Marie,
teď!―
zaječel
Stenwold
at last Marius and his two survivors broke into a konečně se Marius a poslední dva přeţivší z a run, shields temporarily slung on their backs. jeho jednotky rozběhli, štíty dočasně zavěšené Stenwold ducked away from the hatch and na zádech. Stenwold ustoupil od průlezu, a even as he did so a lance of energy blasted a v tom samém momentě do obruby dvířek smokinghole in the rim. Hands shaking, he narazil výboj zlaté energie a udělal v ní kouřící squeezed himself back into the pilot‘s seat, and díru. S třesoucíma se rukama se nasoukal began to pedal fast. He felt the entire frame of zpátky do sedadla pilota a začal rychle the flier creak as the wings moved, first up and sešlapávat pedály. Cítil, jak celá konstrukce then down, powered by the steam-boiler but letounu skřípe, jak se pohnula křídla. Nejprve guided by his feet.
nahoru, pak dolů, jak je poháněl parní kotel, který byl ale řízený jeho nohama. Někdo se vyšvihnul do ortoptéry a
Someone vaulted into the flier, and
Stenwold flinched in fear, but it was only Stenwold sebou trhnul leknutím, ale byl to jen Tisamon, face grim. He set on the wooden case Tisamon, s pochmurným výrazem. Bez zaváhání immediately and tugged at the buckles, his se usadil na dřevěné bedně a začal škubat za bladed glove now removed. A moment later a přezky, aby si sundal rukavici s čepelí. O woman belonging to Marius‘s squad climbed in okamţik později se do letounu vyšplhala ţena z too and turned to help her commander aboard. Mariovy jednotky a otočila se, aby svému By now Stenwold had the wings working veliteli
pomohla
na
palubu.
To
uţ
se
smoothly and felt the orthopter lurch as though Stenwoldovi podařilo sladit chod křídel a cítil, eager to be gone from here.
jak se ortoptéra kymácí, snaţí odlepit od země, jako by si i ona přála odtamtud zmizet.
Marius was halfway in when he arched
Marius byl napolo vevnitř, kdyţ se bez
backwards without warning and began to fall varování prohnul dozadu a začal padat ven. away. The female soldier caught his belt and Vojačka ho chytila za opasek a vtáhla ho do dragged him to safety, but Stenwold caught a bezpečí, ale Stenwold koutkem oka zahlédnul glimpse of the leather vanes of the crossbow bolt koţené letky šipky z kuše, kterou měl důstojník
33
buried deep in the commander‘s lower back hluboko zabořenou v oblasti ledvin, těsně pod okrajem štítu.
beside the rim of his shield. ‗Any more?‘ He could barely keep the
„Zbývá ještě někdo?― Tak tak ţe zvládal udrţet stroj na zemi.
machine on the ground. ‗No!‘ the woman yelled to him, and he
„Ne!― zaječela směrem k němu ţena, on
doubled his pace and the orthopter sprang into zdvojnásobil své tempo. Ortoptéra vystřelila the sky, spinning a couple of Wasps out of their směrem k obloze a proud vzduchu poslal pár Vosích vojáků do vzdušných kotrmelců.
way with the displaced air. Stenwold risked a single glance behind
Stenwold zariskoval a na malou chvíli
him to see what was happening. Marius was se podíval za sebe, aby zjistil co se děje. lying on his side, his skin turned from tan to Marius leţel na boku, jeho kůţe změnila odstín ashen-grey,
his
sole
remaining
soldier z opálené na popelavě šedou. Jediný zbývající
investigating the wound. Tisamon had opened člen jeho posádky zkoumal jeho zranění. his case and was stringing his greatbow. Tisamon otevřel bednu a teď napínal tětivu na Another relic of the Bad Old Days, Stenwold dlouhém, masivním luku. Stenwold věděl, ţe knew, but he would not have swapped such a se jedná o další pozůstatek Starých špatných bow in Tisamon‘s hands for the latest repeating časů, ale kdyţ byl v Tisamonových rukou, crossbow. The Mantis crouched at the still- nevyměnil by jej ani za nejnovější opakovací open hatch and nocked an arrow. A moment kuši. Kudlanka zakleknul u stále otevřeného later he loosed it and Stenwold saw, as he průlezu a nasadil na tětivu šíp. O moment circled the airfield, another Wasp go whirling později jej vypustil a Stenwold spatřil, protoţe downwards, sword spinning off separately, out- s ortoptérou krouţil nad letištěm, jak další Vosí voják začal ve spirále padat k zemi, s mečem
reaching him as he fell.
padajícím odděleně mimo dosah, jak mu při nárazu vypadl z ruky. ‗Away
would
be
good!‘
Tisamon
„Ještě
zbývá,
abychom
se
odsud
snapped, reaching into the case for another dostali!― odsekl Tisamon, sahající do bedny pro další šíp.
arrow. ‗I have to gain height first,‘ Stenwold
„Musím
nejdřív
získat
výšku,―
told him, knowing that the Mantis would not odpověděl mu Stenwold, i kdyţ věděl, ţe mu understand. He was pulling the orthopter into a Kudlanka rozumět nebude. Naváděl ortoptéru ponderously slow upwards circle of the airfield nad letištěm v tíţivě pomalých kruzích nahoru, as the steam-driven wings worked up and down. jak se křídla poháněná párou zvedala a zase
34
None of the other Mynan flying machines had klesala. Ţádný další Mynský létací stroj se od got off the ground. He did not want to think země uţ neodlepil. Nechtěl myslet na to, co by about what might be happening in the city below se mohlo dít dole ve městě. Tak jen sešlapával them. He just pedalled and steered, watching a pedály, kormidloval a sledoval, jak se k nim rising circle of Wasps below them, flying men odzdola zvedá kruh Vos, létající muţi s meči a with swords and spears milling in a furious oštěpy se pod nimi točili v zuřivém roji. swarm. Tisamon leant far out, securing his Tisamon nebezpečně vyklonil ven, jištěný jen position with one knee and one elbow, and drew zapřeným loktem a kolenem, a natáhl tětivu. back the string. High enough. Stenwold decided, and
Výška bude stačit. Rozhodl se Stenwold
wrestled the orthopter out of its curve. But he a zápolil s ovládáním, aby letoun vychýlil had misjudged the angle and ended up sending z dosavadní křivky. Špatně ale odhadl úhel, it straight out over the teeming city. Below him takţe ortoptéru poslal přímo nad město, ve a dozen Wasp soldiers passed by, oblivious, but kterém to vřelo. Pod nimi přeletěl tucet Vos, Stenwold‘s attention was by now somewhere zjevně s odlišným cílem, ale Stenwolda zaujalo else. ‗Hammer and tongs!‘ he swore. ‗Will něco úplně jiného. you look at that!‘ It was ugly as sin and it hung in the air as
„U všech kladiv a kleští!―
zaklel. „Jen se na to podívejte!― Bylo to škaredé jako noc a viselo to ve
elegantly as a hanged man, but nevertheless it vzduchu s elegancí houpajícího se oběšence, ale stayed up and there had to be some craft in that přesto si to udrţovalo výšku a v tom musel být feat. A heliopter in Wasp colours, a monstrous, schovaný kus řemeslné zručnosti. Helioptéra ve uneven metal box with three spinning blades Vosích barvách. Monstrózní neforemná kovová straining to keep it from crashing to the ground. krabice, které v pádu na zem bránily jen tři There must have been hatches in its underbelly, rotující lopatky. Uvědomil si, ţe na spodku lodě he realized, because there was a stream of musely být otvory, protoţe ze stroje padal na missiles falling constantly from it onto Myna. Mynu neustávající proud střel. Nejdřív si He thought they were rocks at first but, on myslel, ţe to byly jen kameny, ale kdyţ viděl seeing the explosions, decided they must be fire- ohně výbuchů, došlo mu, ţe to musí být pots or firepowder grenades.
plamenice nebo granáty naplněné střelným prachem.
Why am I still flying at it? He wrenched
Proč
stále
letím
tím
směrem?
quickly at the simple wooden stick and the Zalomcoval rychle dřevěnou pákou, stočil orthopter veered away, the Wasp heliopter ortoptéru pryč a Vosí helioptéra se dostala z jeho
35
sliding out of his frame of vision as he cast his zorného pole, jak navedl svůj nově získaný stroj newly acquired vehicle across the city and out přes město a přes hradby pryč. Ortoptéra byla over the walls. The orthopter was a simple piece jednoduchým strojem, a řemeslníci v Kolégiu, of machinery, and the artificers back at his jeho rodném městě, by ji označili za „učňovský native city of Collegium, hundreds of miles výtvor―. Ale i tak Stenwoldovi stačila na to, aby away, would have called it ‗prentice stuff‘. It byli rychlejší neţ Vosí vzdušné jednotky a was all Stenwold needed, though, for it could během
pár
minut
jejich
pronásledovatelé
outpace the Wasp light airborne, and in only honičku vzdali a vraceli se zpět do města, takţe minutes their pursuers were dropping back, Tisamon mohl odloţit luk. turning for the city again, and Tisamon could lower his bow. The Wasp heliopter, however – that was
Zato helioptéra Vos byla primitivní a
a crude and primitive piece. Any self-respecting nahrubo udělaná. Kaţdý mechanik s trochou artificer would have been rightly ashamed of it. sebeúcty by se za ni styděl a právem. A přesto And yet it flew, and only five years ago the letěla a před pouhými pěti lety Vosy nevlastnily Wasps had possessed nothing like it.
ani to.
‗Marius…‘ he began. He could crane
„Marie…― začal Stenwold. Mohl by se
over his shoulder, but even while letting the ohlédnout před rameno, ale i kdyţ nechával machine glide on its canvas wings he dared not letoun
klouzat
na
plátěných
křídlech,
take his attention from the controls. ‗Marius, neodvaţoval se přestat sledovat kontrolky. talk to me.‘ ‗He is sorry,‘ said the woman, and after a
„Marie, mluv na mě.― „Marius se omlouvá,― ozvala se ţena, a
moment‘s blank surprise Stenwold realized that po chvilce absolutního překvapení si Stenwold Marius must now be too weak to speak, but uvědomil, ţe Marius je teď zesláblý natolik, ţe strong enough to send his thoughts into her nemůţe mluvit, ale má ještě dost sil na to, aby k ţeně vyslal své myšlenky.
mind. ‗We have to tell them what has happened
„Musíme jim říct, co se tady stalo,―
here,‘ Stenwold continued. ‗Marius, we have to pokračoval Stenwold. „Marie, musíme to sdělit tell Sarn. We must warn your city.‘ ‗He says we are considered renegades
Sarnu. Musíme varovat tvé město.― „Říká, ţe jsme tam povaţováni za
there,‘ the woman replied impassively. ‗He says odpadlíky,― odpověděla ţena bezvýrazně. „Říká, we can never go back.‘ Beneath them the fields and small
ţe uţ se tam nemůţeme nikdy vrátit.― Pod nimi ubíhaly pole a vesničky, které
36
villages that were Myna‘s tributary settlements patřily k předměstí Myny. „Ale Marius město swept past. ‗But Marius only left because he opustil jen proto, ţe myslel na dobro vašich thought this was for your people‘s good,‘ lidí,― trval Stenwold umíněně na svém. „Viděl Stenwold said stubbornly. ‗He saw the threat hrozbu, kterou ostatní přehlédli. Vy to víte a even when they did not. You know this, and you musíte jim to říct.― have to tell them.‘ ‗We can never go back there,‘ the woman
„Nemůţeme se tam uţ nikdy vrátit,―
said, and he realized she was speaking for řekla ţena a on si uvědomil, ţe tentokrát mluví herself this time. ‗Once the bonds of loyalty are sama za sebe. „Jakmile jednou přetrháme pouta broken, we can never go back.‘ ‗But Marius – Sarn isn‘t like the other
oddanosti, uţ není cesty zpět.― „Ale Marie, Sarn uţ dlouho není jako
Ant cities any more. There have been changes. ostatní Mravenčí města. Proběhly změny. V There are even some of my own kin on the městské radě je dokonce i pár členů našeho council there,‘ Stenwold insisted. There was a lengthy silence from behind
lidu,― naléhal Stenwold. Za ním bylo dlouho dlouho ticho, takţe
him, and he assumed that Marius must have usoudil, ţe Marius musel umřít. Zdusil v sobě died. He choked on a sob, but then the woman vzlyk, ale pak mu ţena poloţila ruku na put a hand on his shoulder in a strong soldier‘s rameno, pevným stiskem vojáka. „Říká, ţe grip. ‗He says you must do what you can,‘ she máte udělat, co můţete,― řekla mu jemně, a told him softly, and even her intonation dokonce i intonací hlasu připomínala Maria. resembled Marius‘s own. ‗He says he regrets „Říká, ţe lituje, ţe to všechno skončilo takhle, that things have ended this way, and he also a ţe lituje, ţe ostatní, Atryssa a Nero, nebyli s regrets that the others, Atryssa and Nero, were námi, ale ţe nelituje toho, ţe kvůli vám odešel not with us, but he does not regret following ze svého města a ţe nelituje toho, ţe umírá v you from his city, and he does not regret dying takovéto společnosti.― in this company.‘ Stenwold wiped a hand across his eyes
Stenwold si utřel oči a cítil, jak se mu
and felt the first shaking of his shoulders. ‗Tell začínají ramena otřásat pláčem. „Řekni mu, him…‘ he managed, but then the woman‘s hand ţe…― vypravil ze sebe, ale pak ţenina ruka twitched on his shoulder, just once, just for a na jeho rameni cukla, jen jednou, jen na moment moment, and he knew that Marius was dead.
a v té chvíli věděl, ţe Marius zemřel.
He let out a long, racked breath.
Dlouze, ztrápeně vydechl.
‗We can tell nobody about this, because
„Nikomu o tom nemůţeme říct, protoţe
37
nobody will listen,‘ Tisamon said. ‗We tried to nás nikdo nebude poslouchat,― prolomil ticho warn your people at Helleron that the Wasps Tisamon. „Snaţili jsme se varovat tvůj lid were coming, and what did they say? That v Helleronu, ţe Vosy přicházejí, a co nám na to nobody would invade Helleron. They claimed řekli? Ţe se nikdo nepokusí Helleron napadnout. that the city was too useful. That Wasps needed Namítali, ţe město je příliš uţitečné. Ţe Vosy to trade and deal in arms like everyone else. budou
potřebovat
obchodovat
a
odněkud
They look upon the Empire as just another Ant dováţet zbraně jako všichni ostatní. Povaţují city-state.‘ ‗And if we told your people?‘ asked Stenwold bitterly. ‗Then they would simply not care. They
Impérium jen za další Mravenčí městský stát.― „A kdybychom to řekli vašim lidem?― zeptal se Stenwold roztrpčeně. „Ty by to jednoduše nezajímalo. Mají
have quarrels a thousand years old that they svoje tisíc let staré hádky, které musí vyřešit. have yet to settle. They have no time for new Nemají čas na nové konflikty.― Stenwold ones.‘ And Stenwold heard, to his surprise, an překvapeně postřehl v Tisamonově hlase equal bitterness in Tisamon‘s voice. The Mantis stejnou hořkost. Kudlanka si teď pohrával s was hinging his metal claw forward and back, kovovým pařátem,
vysouval
ho
a
zase
rolling his fingers about the crosspiece to lay zasouval, přejíţděl prsty po příčném úchytu, the blade flat against his arm, then bringing it aby se čepel sloţila podél paţe, a pak aby mu out to jut forward from his knuckles. It was not zase vyčnívala nad klouby na ruce. Nebyla v a threat, but just the man seeking reassurance in tom hrozba, jen hledal uklidnění ve starých his old rituals. ‗We saw their map,‘ Stenwold whispered.
návycích. „Viděli jsme jejich mapu,― zašeptal
That one glimpse he had caught, of the Wasps‘ Stenwold. Ten jediný letmý pohled na velkou great map, had been a harsh education. A map of Vosí mapu jím hluboce otřásl. Byly na ní země, lands he had never seen, extending down to které nikdy neviděl, i země které znal aţ moc lands he knew all too well, the Lowlands of his dobře, Níţiny, které byly jeho domovem, to home, and all sketched out with lines of advance všechno bylo protkané liniemi postupu a and supply. A map of a projected conquest that rozvrţením
zásobování.
Mapa,
která
stopped only with the Wasps‘ knowledge of their naznačovala, ţe jediné, co Vosy mohlo omezit v dobývání, byla neznalost dalších území.
world. ‗Nobody will care,‘ Tisamon repeated, and there was a rare wisdom in his voice.
„Nikoho to nebude zajímat.― zopakoval Tisamon a byla v tom výjimečná moudrost.
‗What is the Lowlands, anyway? A half-dozen „Stejně, co jsou Níţiny? Půl tuctu feudálních
38
feuding city-states, some hold-overs from the městských států, pár těch co přeţili od Časů Days of Lore, when things were different, and tradic, kdyţ se věci byly trochu jinak, a moţná perhaps a few men like yourself, trying to make pár muţů jako ty, kteří se snaţí všemu tomuhle sense of it all. The Wasps are a unity, we are a dát smysl. Vosy jsou jednotné, my jsme motley.‘ The gloom about him deepened, and rozdrobení.―
Jeho
melancholie
se
ještě
Stenwold knew that his thoughts were turning prohloubila, a Stenwold věděl, ţe Tisamonovy inexorably
towards
Atryssa,
towards
the myšlenky se neúprosně vrátily k Atrysse, k
betrayal. Stenwold wished he could find some Atrysse a její zradě. Stenwold si přál, aby mohl other way to explain her absence and their nějakým failure at the gates. ‗What will you do,‘ he asked the Antkinden woman, ‗if you cannot go home?‘ ‗I will not be the first Ant renegade to go
jiným
způsobem
vysvětlit
její
nepřítomnost a jejich selhání u bran. „Co máš v plánu teď?― zeptal se Mravenčí ţeny. „Kdyţ uţ nemůţeš domů?― „Nebudu první Mravenčí odpadlík, který
mercenary. If you now take us to Helleron I will se nechal najmout jako ţoldák. Jestli náš teď sell my sword there,‘ she said. ‗The market for vezmeš do Helleronu, prodám tam svoje us is good, and like to get better.‘
sluţby,― řekla. „Trh je pro nás výhodný a mělo by se to ještě zlepšovat.―
‗The same for me,‘ Tisamon confirmed.
„Já udělám to samé,― přidal se Tisamon.
‗Tisamon—‘
„Tisamone-―
‗No.‘ There was more finality in the
„Ne.― Kudlanka to řekl s definitivností,
Mantis‘s voice than Stenwold had ever heard kterou u něj Stenwold ještě neslyšel. „Uţ from him. ‗No return to Collegium for ţádný návrat
do
Kolégia,
ne
pro
mě,
me,Stenwold. No debate and diplomacy. No Stenwolde. Uţ ţádné debaty a diplomacie. society. No kind words, ever again. I followed Ţádná společnost. Ţádná milá slovíčka, uţ you down that path once, and see where I am nikdy. Jednou jsem tě tou cestou následoval a now.‘
koukni, jak jsem dopadl.― ‗But—‘
„Ale-―
‗I will stay at Helleron and I will oppose
„Zůstanu v Helleronu a budu bojovat
the Wasps the only way I can.‘ With careful proti Vosám jediným způsobem, jakým umím.― movements Tisamon replaced his greatbow in its Tisamon velmi opatrně uloţil dlouhý luk do case. ‗You yourself have other means, Sten. You bedny. „Ale ty sám máš jiné moţnosti, Stene. must go back to your college and your clever, Musíš zpátky na Univerzitu a ke svým chytrým machine-fingered people, and have them make lidem, kteří se hrabou ve strojích, a musíš je na
39
ready. Of all of us, you were always the real Vosy připravit. Z nás všech jsi byl vţdycky ta hope of the future.‘
pravá naděje do budoucna.― Na to Stenwold uţ neřekl nic, ani kdyţ
Stenwold said nothing as, below them,
the last of the straggling fields gave out, and a pod nimi zmizela poslední roztroušená políčka scrubby, dry landscape passed beneath them a without so much as a whisper.
pak
přelétali
nad
suchou,
křovinatou
krajinou.
40
4 Analýza textu 4.1 Stylistický aspekt 4.1.1
Použití kurzivy
Grafickou moţností, jak zdůraznit výpověď, je v angličtině přidání kurzívy. V češtině ve většině případů bývá kurziva nahrazována lexikálními prostředky. V textu však pouţití kurzivy nebude působit rušivě, zvláště díky tomu, ţe se k ní autor uchyluje poměrně často, aby odlišil myšlenky postav od ostatního textu. Navíc ji v přímé řeči pouţívá způsobem, kdy by případné dodání slovního intenzifikátoru působilo rušivě. Takţe jsem kurzívu v textu ponechala, jen jsem pozměnila zdůrazňovaný člen výpovědi tak, aby věta působila přirozeněji. VT: ‘Then it must be now,’ Stenwold said. ‘Now.’ CT: „Teď už to musí spustit určitě,― prohlásil Stenwold. „Musí.“
4.1.2
Komunikativní slovesa
Jiří Levý v knize Umění překladu poznamenává, ţe anglická literatura se drţí určitých konvencí, mezi něţ patří stereotypní uvozování přímé řeči slovesem „said―33. Jak zmiňuje Knittlová, nejběţnější sdělovací sloveso SAY má kromě přímého ekvivalentu říci ještě řadu protějšků zahrnujících navíc informaci převzatou ze samotného sdělení, které je komunikativním slovesem uvozeno34. Takţe čeština má dostatek moţností, jak uvození přímé řeči vyjádřit, aniţ by se překladatel musel uchylovat k opakování slovesa „řekl―. Pokud, jak uvádí Levý35, ovšem není toto opakování typické pro autorův styl takovým způsobem, ţe nabývá aţ leitmotivického stylistického rázu. Opakování slovesa „say― v knize Adriana Tchaikovského není funkční – autor se snaţí o rozmanitost, podobná strnulost neodpovídá ani jeho stylu, ani ţánru knihy. Tudíţ toto sloveso nahrazuji podle kontextu přiměřenými protějšky.
33 Levý, Jiří. Umění překladu, 3. vyd., Praha: Ivo Ţelezný, s.r.o., 1998. str. 144 34 Viz Knittlová, Dagmar a kol. Překlad a překládání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2010. str. 55 35 Levý, Jiří. Umění překladu, 3. vyd., Praha: Ivo Ţelezný, s.r.o., 1998. str. 144
41
VT: ‘There are… reasons,’ Stenwold said, wishing to defend his absent friend and yet not turn the duellist’s anger against himself. CT: „Určitě… určitě má nějaký jiný důvod,― začal váhavě Stenwold. Chtěl bránit jejich nepřítomnou přítelkyni a přitom neobrátit spolubojovníkův hněv proti sobě. VT: ‘We have to leave now,’ Stenwold said, ‘or we’ll never get out. Someone has to know what’s happened here. The Lowlands have to be warned.’ CT: „Musíme město opustit teď hned,― varoval ostatní Stenwold. „Nebo se odsud nedostaneme vůbec. Někdo musí vědět o tom, cose tady stalo. Musíme varovat Nížiny!―
4.2 Lexikální aspekt Jak bylo řečeno v úvodu, jedná se o první ze série knih odehrávajících se ve světě Stínů vědoucích. Autor plánuje aţ deset dílů, coţ klade na překladatele prvního dílu poměrně velký tlak, co se týká lexikálního aspektu díla. Celou ságou se totiţ prostupují nejrůznější názvy a termíny, stejně tak jako příběhem putují postavy a není nic horšího, neţ kdyţ je čtenář, zvyklý na názvy v jednom díle, nucen přesedlat na jiné, kvůli tomu, ţe překladatel dostal lepší nápad, jak něco formulovat. Proto velkou část analýzy překladu věnuji právě terminologii a pojmenováním.
4.2.1
Základní termíny a jejich vysvětlení
Art => Dar Se slovem „art― se čtenář nejčastěji setkává ve spojitosti s uměním, ať uţ jde o směr výtvarný či hudební. V knize je ale tento termín pouţít spíše ve smyslu dovednosti. Jedná se o nadání, které umoţňuje lidem v autorově světě létat, vidět v noci a celkově je obdařuje mnoha zajímavými vlastnostmi. I kdyţ by se podle úryvku knihy rozebíraného v této práci mohlo zdát, ţe by bylo moţné pouţít označení „umění― (ve smyslu „ovládnutí dovednosti―) a zadavateli se tento termín zamlouval, brzy jsem zjistila, ţe bude nutné vymyslet jiné pojmenování, protoţe v níţe uvedených slovních spojeních v knize by nebylo moţné toto označení uspokojivě pouţít. VT: (str. 56) Against these perils there was only the Ancestor Art. It bred a link, a kinship, between naked, helpless man and the great armoured beasts that ruled his world. CT: Proti těmto ohrožením je chránil jen Dar předků. Vytvořil mezi nahými, bezmocnými lidmi a velkými obrněnými zvířaty vládnoucími světu jakési pouto, jistou spřízněnost. VT: (str. 131) Totho had very little time in which to make a diagnosis. Perhaps less than he thought. There were figures above him, diving from the Sky Without with their Art-wings extended.
42
CT: Totho měl velmi málo času, aby odhalil příčinu nefunkčnosti motoru. Možná méně, než si myslel, protože od Volného nebe nad nimi se oddělilo pár siluet, Darovaná křídla roztažená.
Apt => Vědoucí Termín, jenţ se objevuje v názvu kniţní série, označuje „mladší― rasy knihy, jejichţ mysl je schopná obsáhnout abstraktní představu strojů, přesněji to, jak do sebe jednotlivé části mechanismu zapadají. Dokáţí spojit akci s reakcí. Jednoduše „ví, jak mechanismy fungují―, odtud tedy Vědoucí rasy. Pojmenování přesně nevyjadřuje význam původního slova aptitude – schopnost či nadání. Slovo Apt by se česky dalo vyjádřit také jako učenlivý, bystrý či nadaný. Ale ţádný z těchto českých výrazů neodpovídal významu v knize a navíc bylo nutné přijít s označením, které by při přidání předpony ne- působilo co nejméně kostrbatě, protoţe protějškem Vědoucích ras jsou Nevědoucí (Inapt). Termín Vědoucí je navíc poměrně zavedený, i kdyţ ho v překladu knihy uvádím v nových souvislostech – většině čtenářů, jenţ mají načteno více neţ jednu fantasy knihu, totiţ budou připomínat „starší rasy― jakéhokoliv fikčního fantasy světa. Čtenářům Ságy o zaklínači a Ciri 36 pak připomenou elitní skupinu elfů obdařených zvláštními vědomostmi a ovládajících magii (ve Starší mluvě Aen Saevherne). VT: (str. 104)‘Sorry. You ever see a Spider-kinden crossbow-woman? Being Apt to machines isn’t something you can just pick up. You’re born to it or you’re not.’ CT: „Je mi to líto, ale už jsi někdy viděl pavoučí střelkyni z kuše? Být Vědoucí a rozumět jak stroje fungují, to se nedá jen tak někde odkoukat. Buď se s tím narodíš nebo ne.― VT (str. 121): She simply could not do it: there was no place in her mind to conceive of the lock, the link between the turn of the key, the immobility of the door. Of all the old Inapt races, the Spider-kinden still prospered as before, but that was only because they found other people to make and operate machines for them. Spider doorways were hung with curtains, and they had guards, not locks, to keep out strangers. CT: Jednoduše to nemohla udělat. V její mysli nebylo místo, kde by zvládla složit obraz zámku, pojítko mezi otočením klíče a nehybností dveří. Ze všech starých Nevědoucích ras prosperoval lid Pavouků jako jediný stejně jako dříve, ale to jen proto, že dokázal přesvědčit ostatní lidi, aby za ně vyráběli a obsluhovali stroje. Pavoučí domy neměly ve vchodech dveře, ale závěsy, a místo zámků držely nevítané hosty dál stráže.
36 Autorem je Andrzej Sapkowski. V České republice vyšlo (a je beznadějně vyprodané) uţ páté vydání Ságy. Podle série vznikl nepovedený polský seriál a o něco povedenější počítačová hra, u níţ v dohledné době vyjde druhý díl. V souvislosti s uvedením hry v zahraničí byly knihy Andrzeje Sapkowského přeloţeny i do angličtiny. Pro české čtenáře fantastiky je spisovatelskou ikonou srovnatelnou s Pratchettem či Tolkienem.
43
4.2.2
Jména ras
Zadavatel svou zakázku na začátku příliš nespecifikoval, aţ na datum uzávěrky, cenu za práci a poţadavek, zda by se nedalo něco udělat se jmény ras. Pojmenování ras či národů podle jejich zvířecího „totemu―, spojená s gramatickými rozdíly mezi angličtinou a češtinou totiţ mohou způsobit velkou nepřehlednost textu. Více viz níţe. Pojmenování obsažená v úryvku Pojmenování ve VT
Odborný název37
Pojmenování v CT
Ant
Mravenec
Mravenec
Beetle
Brouk
Brouk
Mantis
Kudlanka náboţná
Kudlanka
Spider
Pavouk
Pavouk
Wasp
Vosa obecná
Vosa
Pojmenování obsažená dále v knize/knihách a povídkách Pojmenování ve VT
Odborný název
Pojmenování v CT
Bee
Včela medonosná
Včela
Butterfly
Motýl
Motýl
Dragonfly
Váţka
Váţka
Fly
Moucha
Moucha
Grasshopper
Kobylka luční
Luční koník
Mole Cricket
Krtonoţka
Krtonoţka
Mosquito
Komár/Moskyt
Moskyt
Moth
Můra/Lišaj/Noční motýl
Noční motýl
Roach
Rusec/Šváb
Šváb
Scorpion
Štír
Škorpion
Skater
Bruslařka obecná
Bruslařka
Thorn Bug
Ostrohřbetka stromová
Ostrohřbet
37 Kde není uvedeno druhové jméno, jedná se o rodové jméno celé skupiny hmyzu.
44
Woodlouse
Stínka
Stínka
Autor musel v původním díle přepisovat první kapitolu knihy kvůli faktu, ţe většina jeho „čtenářů na zkoušku― měla potíţe pochopit, ţe se nejedná o hmyz, ale o lidi s hmyzími vlastnostmi. V české verzi se také vyskytl problém, ale ani ne tak sémantický jako gramatický, protoţe se při převádění textu z výchozího do cílového jazyka vyskytl jev, díky němuţ byla ohroţena koherence celého translátu. Angličtina má systém přirozených rodů, na rozdíl od češtiny však postrádá rody gramatické. V češtině je diferenciace gramatických rodů důleţitá, protoţe ovlivňuje nejen skloňování podstatných jmen, ale díky shodě podmětu s přísudkem také tvary sloves ve větě. Svůj gramatický rod mají i odborné české názvy hmyzu. Čtenáři se však oproti zaţitému úzu budou muset vyrovnat se skutečností, ţe pojmenování Kudlanka či Vosa označuje muţe38 a ţe tak u nich v translátu dochází ke skloňování podle smyslu. VT: (str. 11) He watched Tisamon snatch a Wasp spear from the air in his offhand and then the Mantis spun on his heel, launched it away into the sky behind them, and was immediately in step once again. CT: Viděl, jak Tisamon téměř ledabylým pohybem chytil letící Vosí kopí, pak (Kudlanka) přenesl váhu, mrštil jím někam daleko na oblohu za nimi a hned byl zase v pohybu.
V mnoţném čísle však dochází ke shodě podmětu s přísudkem podle gramatického rodu, tudíţ se pojmenování, jenţ ve skutečnosti označuje jednotku plnou muţů, skloňuje v ţenském rodě. Takţe je sice moţné napsat, ţe „Vosa na něj plivl―, ale dále se v přeloţeném textu dočteme, ţe „Vosy se rojily po celém letišti―. S tím, ţe autor pro postavy daných ras pouţívá ještě další označení, jeţ se skloňují v muţském rodě, jako např. kudlančí válečník (Mantis warrior) nebo vosí voják (Wasp soldier). Navíc je více neţ nadpoloviční většina odborných názvů hmyzích národů v ţenském gramatickém rodě (přesněji jedenáct názvů z osmnácti, viz tabulka výše). Ohlídání všech případů, kdy a k jaké shodě podmětu s přísudkem dochází, klade velký tlak na překladatele i na korektory. I kdyţ jsem se pokoušela najít alternativní pojmenování (lehce upravená latinská jména daných hmyzích druhů39), ukázalo se, ţe nahrazením hmyzích jmen by byla celá série knih oslabena 38 V podstatě jsou všechny Vosy v první kapitole výlučně muţského pohlaví. Ţeny lidu Vos, podobně jako ţeny v římské společnosti, nemají dovoleno bojovat, jsou majetkem svého manţela či svého otce a zůstávají většinu času doma. 39 U některých druhů byl převod jednoduchý. Vosy se změnily ve Vespy. Mravenci v Myrmikony (zde bych poukázala na zajímavost – mýtické Myrmidony, jimţ velel Achilles, a kteří odvozují své jméno také od mravenců. Rozdíl ve jménech je způsoben tím, ţe jeden název je odvozen z latiny, zatímco druhý z řečtiny). Ale například u Motýlů
45
o hlavní nosný rys – paralely mezi lidmi a jejich hmyzími protějšky. Alternativní pojmenování sice padla, ale pro zvýšení přehlednosti translátu jsem nahradila jména některých ras variantami skloňovanými jako maskulinum (Luční koník, Noční motýl) a pokud to bylo moţné, snaţila jsem se vyhnout tvarům pojmenování skloňovaným jako femininum nebo je vynechat, kde to větná struktura dovolovala (viz překlad).
4.2.3
Jména zemí, měst a míst
U většiny názvů měst se nedá vystopovat jejich původ a s velkou pravděpodobností nenesou ani ţádný sémantický obsah důleţitý pro významovou výstavbu díla, takţe u nich došlo k přejímce z výchozího textu. Jedinou výjimku tvoří Kolégium (Collegium), které dostalo jméno po Velké univerzitě (Great College)40. 4.2.3.1
Územní celky
Lowlands → Nížiny Jméno vzniklo díky geografické poloze území41. Někdy dávno v historii světa se část tektonické desky utrhla a poklesla, část pohltilo moře, zbytek tvoří právě území pojmenované jako Níţiny. Commonweal → Commonweal Severní soused Níţin. Z vlastní vůle se snaţí izolovat před Vědoucími a jejich pokrokem. Lidé z Níţin nechápou jejich jména a Váţky samy se při dávání jmen řídí zvláštními pravidly. Navíc systém jejich vlády odpovídá spíše feudální verzi Commomwealthu, neţ druhu pospolitosti. Proto jsem ponechala název v původním tvaru. Jedná se o stát plný Nevědoucích, starších ras, tudíţ v zájmu „odcizení― čtenáři nedošlo k fonetickému přepisu. Spiderlands → Pavoučí země (pl.) Prostí občané Níţin berou území Pavouků jako něco téměř pohádkového, je to pro ně jedna velká země, opředená tajemstvím. Ti zcestovalejší vědí, ţe se jedná o zemi rozdrobenou do správních celků, spadajících pod jednotlivé urozené rodiny. Abych vystihla dvojakost názvu, zvolila jsem termín Pavoučí země, kde slovo „země― označuje území v mnoţném čísle.
(Lepidoptera) či Můr (Heterocera) by skloňování názvů ras bylo příliš šroubované a působilo by nepřirozeně. 40 Význam se sice v české verzi oslabil, ale úplně nevytratil – kolégium je totiţ historickým označením pro vysokou školu či učiliště. 41 Tchaikovsky, Adrian. Cradle of Civilisation. 15. prosinec, 2007
46
4.2.4
Jména postav
4.2.4.1
Exotizace vs. počešťování v českých překladech fantasy literatury
Jak zdůrazňuje Straková: „Problém vlastních jmen je velmi důleţitý: jména hrdinů procházejí celým dílem, takţe nevhodný překlad můţe celé dílo poznamenat. Pro řešení jazykové podoby pojmenování42 je nutné hledět na grafické systémy jazyků, hojnost výskytu a stupeň osvojení a „zdomácnění― jména a dobové zvyklosti43.― U českých překladů fantasy se dá vysledovat několik způsobů nakládání se jmény, také podle charakteru původního textu. U většiny knih tzv. současné fantasy44 se vyskytují jména u nichţ, aţ na přechylování příjmení u ţenských postav, nedochází k větším změnám (např. Mercedes Thompsonová, Anita Blakeová či Anton Goroděckij). Výjimku mezi těmito díly tvoří překlad knih J. K. Rowlingové o čarodejnickém učni Harry Potterovi, jenţ je dílem bratrů Pavla a Vladimíra Medkových. Ti se rozhodli pro kompromis a citlivě přeloţili ta jména, která nesla určitý význam a jména, jeţ by v prostředí popisovaného fikčního světa45 působila rušivě, nechali v původním znění. Takţe se z ředitele Dumbledora stal Brumbál (oba výrazy jsou pojmenováním pro čmeláka, původní ve staroangličtině a překlad ve staročeštině46), ale naštěstí se nesetkáme se Siriusem Černým nebo Jakubem Hrnčířem. Autorka pouţívá v textu také mnoho neologismů, u kterých se však dá z kontextu vysledovat význam. Další stálici fantasy tvoří Terry Pratchett a jeho série o Zeměploše. On a jeho překladatel do češtiny, Jan Kantůrek, mají přátelský vztah, sám autor prohlašuje, ţe „dobrým překladem svého díla si je jist pouze v Holandsku a v Čechách47―. Kantůrek je výjimečný tím, ţe překládá téměř všechna jména do češtiny a ţe má od autora dovoleno dopisovat do textu vtipné poznámky. A právě vtipnost je podstatou Pratchettova díla – série o Zeměploše se řadí k tzv. humorné fantasy 48. Mnoho jmen má lehce charakterizační nádech a sama o sobě mají v kontextu působit legračně nebo absurdně jako například Pleskot Řiťka (Cheery Littlebottom, trpaslice), kapitán Karotka Rudykopalsson (Carrot Ironfoundersson, lidský stráţník) a nebo Mrakoplaš (Rincewind, mág). Jako poslední bych zmínila překlad fantasy knihy, který byl od svého prvního vydání 42 V tomto kontextu citát uvádím proto, ţe termín pojmenování zahrnuje i vlastní jména. 43 Straková, Vlasta. Překládání a vlastní jména. In:Překládání a čeština. 44 viz Současná fantasy 45 Nebo spíše jeho části. Rowlingová čtenáři obraz magického světa skrývajícího se převáţně v současné Velké Británii. 46 Praţáková, Hana. S Brumbálem je konec, tipuje překladatel – interview s Pavlem Medkem. 11. březen, 2007
47
mnohokrát otisknut s minimálními úpravami. Jedná se o práci Stanislavy Pošustové, která do češtiny přeloţila Pána prstenů od J. R. R. Tolkiena. Ta také převáděla jména do češtiny, ale v mnoha případech zvolila poněkud kontroverzní řešení dílčích překladatelských problémů 49. Snad nejvýraznější posun ve významu jména prodělal společník hlavního hrdiny – Samwise Gamgee. Jeho jméno se dá analyzovat ze dvou hledisek. Původní inspirací pro příjmení hrdinného hobita bylo kolokviální slovo pro druh bavlněné látky. Tolkien pak ještě jméno „Gamgee― v dodatcích Pána prstenů rozebral po etymologické stránce svého fikčního světa50. A ani jeden z nabízených významů nesouhlasí s příjmením „Křepelka―. Funkčně však tato varianta vyhovuje a čtenáři ji bez většího odporu přijali. 4.2.4.2
Hmyzí totemy a jména
V knize se dá vysledovat několik druhů vlastních jmen, většinou se váţou k příslušnosti postavy určitému národu. U některých jmen se dá odhadovat jejich původ nebo jej autor naznačil, u dalších je téměř nemoţné si po přečtení knihy utvořit představu o systému pojmenování, protoţe autor sice má jasnou představu o jménech, ale v knize se tomuto tématu nevěnuje, dodatky s vysvětlivkami neexistují a na napsání více článků na své webové stránky nemá čas51. Pro určení jmen je také důleţitý ţánr – jedná se o tzv. „epické fantasy―. Mnoho jmen má „klasický základ― v antickém světě. 4.2.4.2.1 Noční motýli a Kudlanky Bývalé vládce Níţin a jejich „gardu zabijáků― spojují jména inspirovaná starověkým Řeckem. Tisamon například dostal jméno po řeckém věštci52 Tisamenusovi. Mezi další pouţitá jména patří třeba Achaeos, Nicrephos, Archedamae, Laetrimae či Piraeus. U těchto jmen sice není nutný přepis do češtiny, ale nutné rozhodnout, zda je nechat v původní podobě a jak se budou skloňovat. Internetová jazyková příručka je v tomto poměrně striktní, u jmen končících na -as, -us, -es, -os se dodávají pádové koncovky k celému jménu, pokud se nejedná o jména s řeckým či latinským původem53. Navíc by antické skloňování v mnoha případech působilo zvláštně, viz Achaeos (Achaee!/Achaeosi!).
49 50 51 52 53
Bohuţel se zpětně nedají vystopovat postupy, kterými rozhodovala o finální podobě díla. Wikipedia. Samwise Gamgee. 7. březen, 2010
48
4.2.4.2.2 Brouci Brouci mají jména a příjmení odvozená od povolání či činností, jeţ jejich lid vykonává (Wright, Smithy, Maker, Monger) či zkomoleninou (Artector, Paldron). I kdyţ se v německém překladu Stenwold Maker proměnil ve Stenwolda Werkera, mezi českými příjmeními se nedá najít dostatečně výstiţný protějšek – Tvořil, Tvůrce a Strůjce v české populaci nemají zastoupení54. Na rozdíl od Pytlíků a Křepelků, kteří se vyskytují poměrně často55. Navíc, pokud by došlo k doslovnému přeloţení příjmení, musela by se přizpůsobit i jména. Stenwold Maker → Stenwold Makal Cheerwell Maker → Radoslava Makalová Cheerwell je hrdinka knihy stíhaná komplexem méněcennosti. Nechává se raději oslovovat zkráceně jako „Che―, protoţe její jméno by se dalo kalkem přeloţit jako „pramen radosti― a to ji velmi trápí, jelikoţ má pocit, ţe je pravým opakem významu svého jména. V češtině se nabízí ekvivalent Radoslava či Radovana, zkráceně Radka. Ale v zemi plné Tisamonů, Achaeosů, Thalriků, Tothů a Salme Dienů by natolik domácké jméno nepůsobilo organicky. Navíc by došlo k oslabení významu jména. Takţe je v české verzi původní verze jména s tím, ţe významovou stránku jména umocňuji dodáním informace do textu. VT: (str. 22)They called her Che, or at least she made sure they called her that as far as possible, because being named Cheerwell was an appalling burden to carry through life. Cheerwell Maker was the catch-up girl: she was always running to get where everyone else could walk to. CT: Říkali jí Che. Nebo se spíše snažila, aby jí tak říkali co nejčastěji, protože rodiče ji pojmenovali Cheerwell, pramen radosti, a to bylo pro život břemeno k neunesení. Cheerwell Makerová byla dívka, která musela všechno dohánět: Kde všichni ostatní v klidu došli, ona musela běžet.
4.2.4.2.3 Ostatní Několik jmen doznalo mírných změn ve formě, došlo u nich k fonetickému přepisu. Jedná se o jména hrdinů patřících k Vědoucím rasám. Snaţím se tak dosáhnout jejich přiblíţení čtenáři.
54 Hledala jsem jednak na internetu – na webu Ministerstva vnitra. Jejich databázi jsem pak porovnala i s knihami, jmenovitě se jednalo hlavně o Naše příjmení od Dobravy Moldanové. 55 V ţebříčku nejběţnějších českých jmen se umístili někde mezi 1200. a 1300. příčkou, zatímco Makal skončil aţ na 6000. místě.
49
Thalric → Thalrik
Khenice → Khenis
Latvoc → Latvok
Scuto → Skuto
Ale například doktor Nicrephos, Noční motýl, zůstal Nicrephosem, aby byla podtrţena jeho cizost, archaičnost jeho rasy.
4.2.5 Technologie a zbraně Tchaikovsky věnuje v knihách ze série Stínů vědoucích velkou pozornost vyuţívaným technologiím. Svět Vědoucích se tak nejrůznějšími vynálezy jen hemţí. Nejběţnější vozidla jsou poháněná parním motorem nebo minerálním olejem (obdoba ropy či petroleje), vyskytují se i stroje na bázi hodin se setrvačníkem (clockwork engine). Jelikoţ je děj knihy zaloţen na boji dvou soupeřících stran, není v něm nouze o zbraně. Kromě klasických chladných zbraní, jakými jsou meče různých druhů a délek, rapíry a dýky, hrdinové pouţívají i zbraně nepříliš obvyklé, jeţ se původně vyskytovaly v deskových RPG nebo je někdo sestrojil pro LARP. 4.2.5.1 Zbraně převzaté z her na hrdiny Greatbow – doslovně „velký luk―, zbraň převzatá z deskového RPG Dungeons and Dragons56, dlouhý masivní luk, jejţ mohou pouţívat postavy, které jsou buď velmi silné anebo prošly zvláštním výcvikem. Střílí z něj Tisamon, coţ má zřejmě podvědomě podporovat jeho auru dokonalého, smrtícího válečníka. Jelikoţ se v českém prostředí souslouví „velký luk― nevyskytuje a vysvětlování by v daném místě v knize působilo rušivě, pouţila jsem metodu opisu. VT: (str. 15)Tisamon had opened his case and was stringing his greatbow. CT: Tisamon otevřel bednu a teď napínal tětivu na dlouhém, masivním luku.
Blunderbow – zbraň určená pro LARP, jejíţ mechanismus má steampunkový původ57. Není jasné, zda byla zbraň inspirovaná knihou nebo se Tchaikovsky inspiroval při své účasti na některé z akcí. Je však pravdou, ţe se fotky58 zbraně objevily na stránkách výrobce 59 přibliţně měsíc po vydání knihy. Název zbraně výrobce odvozený od slova „blunderbuss―, česky mušketa, a to podle tvaru hlavně. Popis v knize a obrazová dokumentace se shodují. 56 Loken, Mikel. Dungeons and Dragons – The Forge: Contributions - Weapons – Greatbow. 25.květen, 2010
50
VT: (str.583) One of the Beetle-kinden had a blunderbow, its flared mouth already loaded with shrapnel. CT: Jeden z Brouků třímal mušketovou kuši, z rozšířeného ústí hlavně vyčnívala střela.
V druhé knize autor zmiňuje, ţe v Níţinách je zvykem pojmenovávat střelné zbraně tak, aby název obsahoval slovo „bow―, pravděpodobně proto, ţe se tyto zbraně vyvinuly právě úpravami klasické kuše. To zohledňuji v překladu, takţe z názvů jako je „blunderbow― a „nailbow― se staly mušketová a hřebíková kuše.
4.3 Analýza chyb Překlad první kapitoly jsem dostala tzv. „na zkoušku―, aby si zadavatel ověřil mé překladatelské kompetence. Nic přitom nespecifikoval, takţe jsem byla nucena si utvořit si od samého začátku vlastní systém. Posléze prvotní překlad prošel dvěma koly korektur – korekturami z ruky editora a pak redaktora. Ty odhalily některé chyby gramatické a stylistické, které se v textu vyskytovaly vícekrát. Při analýze těchto chyb jsem strukturně vycházela z kritiky překladu uvedené v knize Překlad a překládání.
8.3.1 Neuzuální/nesprávné gramatické prostředky 8.3.1.1 Přídavná jména V textu se hojně objevují přídavná jména odvozená od názvů jednotlivých ras (vosí voják, kudlančí bojovník, broučí bastard, atp.). K zachování velkého písmena u přídavných jmen však v češtině dochází pouze u přídavných jmen vytvořených z vlastních jmen (např. Tisamonova zbraň). Původně jsem v textu chtěla nějak graficky odlišit přídavná jména s názvy ras pro případ, kdyby se objevili hmyzí zástupci stejného jména – obří vosy nebo pavouci. Nakonec se ukázalo, ţe je to jednak gramaticky nesprávné (člověk můţe být národností Čech, ale vţdy bude pouţívat český jazyk) a jednak naprosto zbytečné, protoţe původní hmyz je zmiňován jen velmi málo. Takţe se ve finálním translátu z původních Vosích vojáků stali vosí vojáci, atp. 8.3.1.2 Přivlastňovací zájmena Naduţívání přivlastňovacích zájmen. Mnohdy se ale dal jejich počet redukovat jen těţko. VT: Spider-kinden, as Tisamon said. Spider-kinden, as subtle and devious as all that implied, and still Tisamon, with a thousand years of race-hatred between them, had let her into his life and opened the gates of his soul to her. It was not just that Atryssa had betrayed her friends and betrayed the people of Myna; it was that she had
51
betrayed Tisamon, and he could not bear the hurt. CT: Pavoučí lid, jak říkal Tisamon. Tak zákeřný a nevyzpytatelný, jak jen jeho pojmenování naznačovalo, a přesto, i přes tisíciletou nenávist mezi Kudlankami a Pavouky, ji Tisamon přijal do svého života a otevřel jí svou duši. Atryssa tak nezradila jen své přátele a lid Myny; zradila hlavně Tisamona a on nemohl snést bolest, kterou mu to přineslo. KT: Pavoučí lid, jak říkal Tisamon. Tak zákeřný a nevyzpytatelný, jak jen jeho pojmenování naznačovalo. A přesto, navzdory tisícileté nenávisti mezi Kudlankami a Pavouky, ji Tisamon přijal do svého života a otevřel jí duši. Atryssa nezradila jen své přátele a lid Myny, zradila hlavně Tisamona a on nemohl snést bolest, kterou mu to přineslo.
8.3.1.3 Neadekvátní slovesné časy a rody Podle Knittlové patří chyby v interpretaci časů k nejčastějším chybám překladatelů 60. V translátu se nejvíce jednalo o chybu, kdy při časové souslednosti zůstaly oba tvary slovesa v minulém čase. VT: ‘Listen,’ said Marius suddenly. And when Stenwold listened, in that very instant there was no more murmur audible from the gates. CT: „Poslouchejte,― přerušil je najednou Marius. A když se Stenwold zaposlouchal, od bran k nim náhle nedoléhal už žádný hluk. KT: „Poslouchejte,― přerušil je najednou Marius. A když se Stenwold zaposlouchal, zjistil, že od bran už k nim nedoléhá žádný hluk.
8.3.1.4 Syntax Jak zmiňuje Levý, cílem překladalovy práce je zachovat, vystihnout a sdělit původní dílo, nikoliv vytvořit dílo nové61. Mnoho začínajících překladatelů si toto plete s příliš otrockým drţením se struktury textu. Ve snaze, aby translát působil co nejvěrněji, aţ příliš přejímají původní syntax. I kdyţ jsem se snaţila pouţívat českou větnou skladbu, na několika místech jsem se také nechala ovlivnit anglickým slovosledem. VT: ‘I have to gain height first,’ Stenwold told him, knowing that the Mantis would not understand. He was pulling the orthopter into a ponderously slow upwards circle of the airfield as the steam-driven wings worked up and down. CT: „Musím nejdřív získat výšku,― odpověděl mu Stenwold, i když věděl, že mu Kudlanka rozumět nebude. Naváděl ortoptéru nad letištěm v tíživě pomalých kruzích nahoru, jak se křídla poháněná párou zvedala a zase klesala. KT: „Napřed musím nabrat výšku,― odpověděl Stenwold, i když věděl, že mu Kudlanka nebude rozumět. 60 Knittlová. Překlad a překládání. str. 122 61 Levý str. 85
52
V bolestně pomalých kruzích naváděl ortoptéru nad letiště, jak se křídla poháněná párou zvedala a zase klesala.
8.3.2 Interpunkce Dle Internetové jazykové příručky trojtečka (nebo také výpustka) naznačuje neúplnost, zámlku či přerývavou řeč62. V češtině se při naznačování přerývavé řeči nebo zalykání díky návalu emocí pouţívá více neţ pomlčka. VT: ‘Why did— Why did we trust her?’ CT, KT: „Proč… proč jsme jí důvěřovali?!―
Někdy však můţe po grafické stránce oslabit výpověď – výpustka naznačuje, ţe výpověď jde jaksi „do ztracena―, zatímco pomlčka naznačuje násilnější přerušení. VT: ‘Come on, Stenwold! Hurry!’ the officer shouted. ‘But—’ ‘Go,’ said the injured woman, no pain or reproach in her voice. CT: „No tak pojď, Stenwolde! Pospěš si!― vykřikl důstojník. „Ale-― „Běž,― pobídla ho zraněná beze stopy bolesti nebo výčitky v hlase. KT: „No tak pojď, Stenwolde! Pospěš si!― vykřikl důstojník. „Ale…― „Běž,― pobídla ho zraněná beze stopy bolesti nebo výčitky v hlase.
Trojtečky mohou způsobovat problémy v rozdílných textových programech, protoţe soubory se v nich sice dají ukládat v jiném formátu, ale není zaručeno, ţe druhý program daný soubor přečte správně (potvrzeno mezi Open Office, který jsem pouţívala já, a editorovým Microsoft Wordem). Takţe často došlo k tomu, ţe editor či korektor musel upravit trojtečku, protoţe druhý program ji nepřevzal jako jeden znak, ale jako tři samostatné tečky.
8.3.3 Stylisticky neobratná řešení V textu bylo označeno více stylistických úprav, ale v mnoha případech se jednalo o přizpůsobení stylu představám redaktora, neţ ţe by šlo o výrazné stylistické prohřešky ze strany překladatele. Jednou z úprav korektora, která se nakonec promítla i do celé knihy, se stala změna termínu pro zbraň jednoho z hrdinů.
62 Kol. Internetová jazyková příručka – Tři tečky. 2008
53
pařát -> spár V originále jde o claw, tedy o dráp, pařát nebo spár. Jedná se o rukavici aţ lokti, která na sobě má pancířování (pravděpodobně kovový plát) pod nímţ se skrývá dvě stopy dlouhá vysouvací čepel orientovaná svisle proti hřbetu ruky a zakončená lehce zahnutou špičkou. Kdyţ je čepel zasunutá do rukavice, špička vykukuje těsně nad klouby prstů, takţe zbraň evokuje dojem drápu. Vysunutá zase připomíná ostří kosy.63 VT: (str. 7) He wore his armoured glove, with the blade jutting from between the fingers, flexing out like a sword blade one moment, folded back along his arm the next. (...) (str. 451) The crescent of his blade was a bright line in the lamplight as it came to cut her throat. (...) (str. 452) „scythe of his claw―
Můj původní termín sice odpovídal anglickému termínu, ale slovo spár se hodí mnohem lépe, protoţe si pod ním člověk nepředstaví celou sadu drápů, ale jen jeden, nenabízí čtenáři představu krátké zahnuté čepele jako slovo „dráp― a celkově se lépe hodí jako termín pro zbraň.
63 Viz obrázková příloha, obal knihy.
54
5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem rozebírala první kapitolu z překladu knihy. Překvapilo mě, nakolik mi dal zadavatel při překladu volnou ruku, ale zároveň jsem za to vděčná. Překladatelský proces je popisován mnoha různými způsoby a rozdělován do různého počtu fází. Řídila jsem se třífázovým rozčleněním Jiřího Levého – porozumění textu, interpretace a následně samotný překlad. První dvě fáze byly na celé práci to nejnáročnější a zároveň nejzábavnější. Hledání podkladů ke stanovení jednotlivých prvků obsaţených v translátu a odkrývání oné druhé vrstvy překladu, pochopení a interpretace vyšších významových celků fikčního světa se v některých aspektech podobá tak trochu detektivní práci. A člověk stejně nakonec po pár vhodně zvolených otázkách v interview64 zjistí, ţe se s výběrem prostředků v translátu zase tolik nemýlil, ale o popisovaný svět a jeho strukturu se jen lehce otřel, protoţe svět popisovaný autorem je mnohem, mnohem větší, neţ si kdy představoval. Při analýze se ukázalo, ţe při tvorbě jednotného interpretačního stanoviska je nutné dbát jak na reálie a rozdíly mezi výchozím a cílovým jazykem, tak na konvence daného ţánru. A i kdyţ se člověk snaţí vyhnout se přebírání aspektů původního jazyka, do první verze se vţdy ve větší či menší míře promítnou. Celkově to byla poučná zkušenost, jíţ doufám vyuţiji při případné další práci v oboru.
64 Interview, které tvoří hned první z příloh mé bakalářské práce.
55
6 Shrnutí/Summary Main aim of my bachelor thesis was to translate and subsequently analyse the translation process of the first chapter of a book called Empire in Black and Gold, written by Adrian Tchaikovsky. It is the first book from ongoing series; fifth book is going to be published in late August this year. Genre of the book is very specific; it is so called ―epic fantasy‖. The book is depicting the story of amazing fictional world, through the eyes and personal experience of the characters that live in that world. And it is indeed interesting, because those people are linked by their Art to various insects (invertebrates to be more accurate, because there are Spider-kinden and Scorpionkinden as well) and they gained some of the qualities of their totem animals (like ability to fly or extraordinary senses) while remaining more or less human, so the reader can relate to the characters according to his or her personal preferences. Author has created a complex colourful world and it is a work of the translator to recreate the image of it in the target language. Analytical part of the thesis mainly focuses on the lexical aspect of the translation, discussing the possible alternatives of key terms used in the book as well as the names of the characters, providing an explanation why are chosen lexical units suitable as the equivalents of terms in the source language. Stylistic aspect is also mentioned in the analytical part, it consists of comparison between source and target language regarding the use of italics and communicative verbs. Last but not least section of analytical part is dedicated to most common mistakes in the first version of translation, that are mostly caused by some aspects of source language that infiltrated the text in the target language.
The translation process There are several theories on the classification of the process of transforming the text from the source language to the target language. However the basic idea stays the same. I used translation process theory by Jiří Levý that describes the idea by dividing the whole process into three stages. Identification, definition (implying that translator should have solid and unified perspective of the source text and its content) and the transformation from one language to another. Although there are only few direct references to the translation process, I was trying to express 56
this process by dividing the structure of the thesis to parts that would correspond with the stages of the translation process described by Jiří Levý.
Identification When talking about the translation process of fiction, the word ―identification‖ describes probably the largest part of work for translator. Whereas common reader has to identify the source text only on one level, translator has to perceive the text on several levels at the same time. He or she has to follow not only the ―story part‖, but has to detect the composition of story in general, the common storytelling devices of the author, the sources of the inspiration for the book and also the literary genre specifics. Should the transformation from the source language to the target language be sucessful, thorough research is needed. As I stated before, the genre of book I translated is very specific. In this case, the epic fantasy genre combines references on a large number of weapons inspired by the real history (as grapeshot throwers, ballistas and the various types of crossbows) and the epic story of war between unusual nations. In such cases, the translator is usually trying to find some expert, who has better knowledge of the topic. In last few years, the need of consulting the experts was rather quickly replaced by the Internet. One of the merits of searching through such vast amount of data is that translator can find out ―what the author meant by this or that‖ from his interviews. Specifically in the case of the English to Czech translations of fantasy books. Czech book market is relatively small and the publishers of science fiction and fantasy books have to think very carefully about what they are going to publish. So they usually wait a period of time to see the reaction of readers in the source language. Or if the book proves to be a sucessful one, they sometimes experience problems with signing of the publishing rights agreement for a reasonable price. During that lapse of time, internet websites, which focus on book reviews, publish a number of interviews according to the popularity of the book. Adrian Tchaikovsky gives his readers quite an insight into his books in his interviews. That is the reason why are they listed in the sources of this thesis. One interview with the author is also listed in this thesis as an addendum. But back to the topic of research. For this translation the precise knowledge of background was even more crucial, because the author writes in his free time and his experience and hobbies had indeed an indispensable influence on the book. He is a keen reader of fantasy books, is trained in stage fighting, frequently engages in live action role-playing events (LARPs for short) such as 57
Maelström and he played Dungeons and Dragons (abbreviated as DnD) with his friends at the college. All elisted above influenced the book in some way. For example, some of the weapons were specifically taken from LARP and DnD (blunderbow, greatbow). Next major influence was his interest in invertebrates since his early childhood. And because he was studying zoology at Reading, he has very profound knowledge of the topic. This allowed him to characterisate each nation according to the true behaviour of insects (although some of the descriptions were of course adjusted to better suit the overall plot).
Definition Fictional world created by Tchaikovsky is in many ways unique. It goes against a stereotype that epic fantasy book is only about dragons and elves. He completely ignored Anglo-Saxon and Nordic mythology and presented something new. In his world, during the time the humanity took its first baby footsteps, mankind met giant insects. At first they were fighting each other (or more precisely, the humans were fighting the invertebrates, because they did not wanted to be eaten by huge ants, mantids, etc.), then some mysterious link has appeared between them, an understanding of a sort. Some people discovered they possess the Art, ability to talk with those enormous creatures. And after period of time every nation gained some of the qualities of their ―totem animal‖, some forming different races. Mantids are extraordinary warriors and have forearms covered with bone spurs, Ants have linked minds, Beetles endure, Moths can fly and see in the dark, Wasps are easy to anger and can use a sting. Some of the nations were inspired by nations from real history. First inspiration for Wasps was the Macedonian empire, Dragonflies more or less represent the feudal era of Japan and Spiderlands are the Persian empire in disguise. The precision put into creation of those nations is obvious from the phrasemes and idioms used by characters. For example Scorpion kinden use sayings like ―a lot of sand has blown since then‖ (because they live at the outskirts of a desert) and if you have enough courage to try out some opportunity ―you take beetle by the horns‖. Another big difference is an absence of religion. His fictional world lacks gods. There are supernatural entities like ghosts or demons, but they are commanded, not worshipped. People use magic to bind them to obeisance. And magic is not for everybody. Its conception that Tchaikovsky offers in his books is also not very common. His magic is not focusing on classic control over the
58
elements of nature (like forming of a fireball, etc.), but is represented more like a force of mind, a force of will. As one of the character says: ―I simplify, of course, but magic breaks into the world where doubt leaves a gap for it.‖65 Moreover it is more nation or race-based ability than randomly distributed talent and it comes with a price. Races in the Shadows of the Apt series can be divided into two groups, according to the perception of world, magic and Aptitude. Older races, the Inapt, can use magic, but are unable to understand even the most basic mechanisms like a doorknob. On the other hand younger races, the Apt, live in a world blind to all mysteries and magic, but have a gift to construct machines of all sorts, complicated weapons and vehicles.
Translation Translating a text from the source to the target language is always about finding the most suitable alternative of describing the information contained in the source text, while preserving the effect the source text has on its reader. I mentioned the suitable alternative because direct equivalents between two language and cultural systems can be sometimes very scarce and some elements of text can suffer from cultural non-translatability (names of institutions, musical instruments, specific local meals and many more66). The story of Empire in Black and Gold is describing lives of fictional people in a fictional world, which makes translator's work both easier and more complicated. Easier, because the author used elements in his story that have a kind of universal value, and harder, because translator has to be very careful in choosing the alternatives of those elements in the target language. Such elements can be for example names or key terms in the book. Lexical aspect – names and key terms As mentioned above, author uses specific key terms such as Aptitude, which is a word that has no direct equivalent in the Czech language. It literally means ―ability to create the image of a machine in one's mind and understand various mechanisms‖. And there is a restriction for translation into target language, because according to their possesion or lack of Aptitude, there are Apt and Inapt people, so the translator has to come up with terms that have similar qualities. I used a word ―Vědoucí‖ that could be translated as ―the knowing one‖ as in ―one who knows how machines work‖, because other possibilities as ―bystrý‖ or ―učenlivý‖ were referring more to the 65 Tchaikovsky, Adrian. Empire in Black and Gold. 1.vyd., London: Pan Macmillan. 2008. str. 485 66 Knittlová, Dagmar. K teorii i praxi překladu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. str. 11
59
intelectual qualities of a person, rather than ability to process something in one's mind. Next widely used term is the Art. This term presents an abstract idea through which people can use the ―gifts of their totem animals‖. Czech direct equivalent of the ―art‖ is the word ―umění‖. That word refers both to a ―way of artistic expression‖ and ―mastering of some ability‖, which makes it suitable, except for a fact, that it is used more as a noun and does not have form, which could be used as a noun modifier, so the creation of Czech equivalents of phrases like ―Art-wings‖ would be complicated. So I chose an alternative, rather than direct equivalent, and used a word ―dar‖ which means a ―gift‖. Therefore ―Art-wings‖ transformed to ―Darovaná křídla‖ as in ―wings given to people by the essence of their totem animals‖. Names of characters are another foundation stone of the whole story. Most of them are derived from antic history (such as Tisamon, whose name was inspired by Greek soothsayer Tisamenus 67), but specifically Beetle kinden has names and surnames, that bear a translatable meaning (such as Cheerwell Maker, Elias Monger and Falger Paldron). Each Czech translator of fantasy literature has a bit different viewpoint on translating the names. I was looking for inspiration in contemporary translations of science fiction and fantasy books. Nowadays, the most common trend is to leave the names in their original form (Mercedes Thompson, Anton Goroděckij, etc.). Then there are translators like Pavel and Vladimír Medek (translators of Harry Potter books), who translate only those names that has some implicit meaning (like the surname Dumbledore, which is an archaic English name for bumblebee). And Jan Kantůrek (who translates the Discworld series), who translated almost every name used in Terry Pratchett's books. Discworld books are a bit of an exception, because they belong to the comic fantasy genre, which means some of the names are created specifically for comic purposes and therefore their origin is more obvious and they are a bit easier to translate. I have chosen not to translate Beetle names and surnames, because they would not fit together well with the world full of names adapted from ancient Greek. I substituted the implicit meaning of names in the target language by leaving the name in its original form and supplying additional information to the text.
67 Which can be looked upon as a mere coincidence or author's intention. Because Tisamon is of Mantis kinden and name of Mantids is derived from Greek work „mantis―, that can be literally translated as a „seer, prophet, soothsayer―, referring to the pose of the insect that looks like as if it prayed.
60
Conclusion Translating a fiction was a very exhilarating experience. Translator has to have his or her eyes open to even the smallest details of the book and has to spend quite a long time by thinking through all the alternatives that could be used in the target text, but I find it very rewarding. I read most of the fantasy books mentioned in this thesis, so the overall knowledge of the topic helped me a lot. It is very important to have a solid viewpoint on the source text and to do a thorough research to determine the most suitable forms of transferring the text from one language to the other. I hope I will be able to use the experience gained by translating this awesome book in my future, either in translation projects done purely for fun or on the professional level.
61
7 Anotace Anotace Cílem mé bakalářské práce byla analýza překladu první kapitoly knihy Empire in Black and Gold od Adriana Tchaikovského a překladatelského procesu s tím spojeného. Rozebíraný překlad je první verzí odesílanou do nakladatelství. První verzí proto, ţe jsem chtěla vysledovat vliv zadavatele na výslednou formu textu. Překládaná kniha patří do ţánru fantasy a je specifická svým námětem, proto jsem před samotný překlad umístila ještě medailonek autora, jeho inspirace a popis specifik překladu knihy v tomto ţánru. Pro lepší orientaci v překladu přidávám popis fikčního světa v knize. Dále se v práci zabývám jednotlivými stylistickými a lexikálními elementy obsaţenými ve výchozím a cílovém textu, s přihlédnutím ke konvencím v překladech fantasy literatury. Následně se zabývám klasifikací nejčastějších chyb, opravených korektory, a jejich moţným původem. Práce obsahuje několik příloh. Jmenovitě interview s autorem, mapu světa a text kapitoly po editorských i redaktorských korekturách.
Annotation The aim of my bachelor thesis was to translate the first chapter of Empire in Black and Gold, a book written by Adrian Tchaikovsky, and subsequently analyse the process of the translation itself. The translated text is a first version sent to the publisher, mainly because I wanted to document the changes that will occur in the text during the process of adjusting by editors. The genre of translated book is not so common – it is a fantasy book, it belongs to the epic fantasy subgenre to be more specific. I have therefore written an introduction about the author himself, his inspiration and the characteristics of the genre, that could be problematic when comes to translating. I have also added a description of the world described in the story, for a better understandment of the translation. The analytical part of the thesis is focused on the stylistic and lexical elements both in the source and target language, some of them are supplied with a comment regarding the conventions of the Czech translations of fantasy literature. Last analytical part consists of analysis of mistakes made by me that were revealed by the editors. Thesis has several addendums. Interview with the author of the book, the map of the world described in the story and the final version of the chapter after all the editations.
62
8 Fantastická terminologie 8.1 Hry na hrdiny a Dračí doupě Termín „hra na hrdiny― vznikl jakoţto český ekvivalent anglického „role-playing game68―. Existuje několik druhů her na hrdiny, ale jedno mají společné – hráč si v mezích pravidel daného fikčního světa vytvoří postavu – pojmenuje ji, vymezí její vlastnosti a posléze za ni hraje. Hry se dělí podle způsobu, jakým za ni hraje.
deskové hry – v angličtině se vţilo označení „pen and paper―, díky faktu ţe se hráči ve většině případů neobejdou bez tuţky a papíru, kde zapisují vývoj své postavy. Posun v příběhu probíhá za pomoci vyprávění jednotlivých hráčů. Jednotný tok příběhu řídí předem daný „Gamemaster/Pán jeskyně―. Jako první desková hra na hrdiny vznikla Dungeons & Dragons (dále jen D&D) v roce 1974. Mezi nejrozšířenější české
alternativy patří fantasy hra Dračí doupě (vydaná
nakladatelstvím Altar). V České republice bývá právě proto občas zaměňován termín „Hra na hrdiny― za „Dračí doupě―.
počítačové hry – vedení postavy příběhem obstarává herní engine. Z nejnovějších by se daly zmínit např. poslední dvě hry od Biowaru – Dragon Age: Prameny (2009) a Mass Effect 2 (2010)
8.2
„hraní naživo― - viz „LARP―
LARP
Akronym anglického „live action role-playing―, jenţ označuje fenomén, který vznikl během sedmdesátých let minulého století, během osmdesátých zaţil velký rozkvět a během devadesátých let se rozmohl i v České republice. Jak sám název napovídá, jedná se o hraní rolí, které se dá připodobnit k divadlu, ale na rozdíl od zinscenovaného představení se u LARPů jedná z velké části o improvizaci. Kaţdá osoba ředstavuje fikční postavu a hraje za ni vlastními činy. Často si účastníci pro větší věrohodnost hry připraví kostýmy a zbraně (ty mívají většinou jen symbolický charakter a jsou zhotovovány tak, aby se minimalizovala moţnost zranění – mezi známé materiály patří např. Jekor nebo kobercoviny s 68 Wikipedia. Role-playing game. 25. červen 2010
63
podobnou strukturou, dále také různé druhy pěnových hmot kombinované se dřevem). Nejobvyklejší jsou LARPy inspirované deskovými hrami na hrdiny či knihami z ţánru fantastiky, dále je pak moţné se setkat i s historickými hrami, mezi kterými převládají akce zasazené do období viktoriánské Anglie. Můţe se jednat o hraní jak ve volné přírodě, tak ve městě či specificky dané budově. Termín „LARP― nebo také někdy „larp― se mezi českou hráčskou komunitou vţil a přešel tak do češtiny jakoţto výpůjčka z původního jazyka. Zatím se nenašel stejně výstiţný český protějšek. Ráda bych také zmínila, ţe se našly i akademické práce – jmenovitě publikace Susan Dentové – které uvádějí termín „LARP― a „LARPer― (neboli účastník LARPů nebo také hovorově „larpař―), jakoţto plnohodnotné přídavky anglického jazyka 69.
8.3 Steampunk Jak Ondřej Neff zkratkovitě uvádí v knize Jak blufovat o sci-fi: „V Americe se vyrojilo tolik příběhů, odehrávajících se v alternativním 19. století, ţe se ujal tento název „parní punk―.― 70 Tato definice je sice zjednodušená, ale v podstatě obsahuje základní důleţité informace. V době, kdy se v Americe rozmohl cyberpunk (literární směr zaměřený na popis společnosti v technicky vyspělé době kybernetických sítí, nanobotů, atd.) se nedlouho potom jako reakce na tento ţánr vymezila i skupina spisovatelů, která psala o době minulé, kdy se ještě pouţívaly parní stroje (popř. o dystopických světech ve kterých se parní stroje nepřestaly pouţívat a pokrok tak šel jinou cestou). Tento ţánr pak pronikl i do komiksu (Liga Výjimečných), hudby či filmu (za steampunk by se dal povaţovat i český film Karla Zemana Vynález zkázy). S postupem času se vytvořilo několik subţánrů stempunku jako jsou historický steampunk, apokalyptický steampunk, či fantasy steampunk (kde se steampunkové technologie pouţívají ve fikčním světě, jenţ se nemusí tak úplně řídit historickými reáliemi). Charakteristické je vyuţití nejen specifických technologií, ale i materiálů jakými jsou měď, mosaz, ţelezo, dřevo, sklo, kůţe nebo třeba slonovina.
69 Dent, Susie. Larpers and Shroomers: The Language Report, Oxford University Press (USA), 2004, ISBN: 9780198610120 70 Neff, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi, 1. vydání, Praha: Tallpress 1999. str. 25 ISBN 80-7197-096-4
64
8.4 Současná fantasy Fantasy odehrávající se ve světě podobném našemu současnému, reálnému aţ na fakt, ţe v na první pohled obyčejném světě lze potkat nadpřirozené bytosti a magie je sice skrývaná, ale jinak na denním pořádku. Termín „současná fantasy― se velmi často zaměňuje s termínem „urban fantasy―, tedy s fantasy ve které hraje důleţitou roli i prostředí ve kterém se odehrává děj – v prostředí města.
8.5 Humorná fantasy Fantasy, jejímţ hlavním úkolem je pobavit a přitom třeba i parodovat zaběhnutá klišé ţánru. Mezi nejznámější spisovatele patří Terry Pratchett, další známou tváří je například John Moore, který napsal takové knihy jako Zabij a zachraň (Slay and Rescue) či Nepohledný princ (Unhandsome prince).
65
9 Elektronické zdroje 9.1 Jazykověda Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, v. v. i.; Internetová jazyková příručka, 2008
9.2 Audio a video podklady Wirtualna Polska> Czat, Platforma nowych znajomości - Adrian Tchaikovsky, 11. května, 2009
9.3 Relevantní internetové odkazy o autorovi Tchaikovsky, Adrian, Shadows of the Apt*, Pan Macmillan, 2008 - 2010
* Webová stránka obsahující novinky, informace jak o autorovi a jeho knihách, tak o světě ve kterém se kníţka odehrává. Je moţno tam najít mnoho bonusových informací od map přes krátké povídky autora či hostujících spisovatelů aţ po tzv. „fan art―.
66
326%3Ainterview-adrian-tchaikovsky&Itemid=6>. Tomio, Jay. On the Spot at BookSpotCentral – Adrian Tchaikovsky interview. 26. září, 2008
9.4 Entomologické podklady Kolektiv autorů, Internetová encyklopedie rostlin, hub a živočichů. Biolib, 1999-2010,
9.5 Jiné Ministerstvo vnitra. Statistiky – Četnost jmen a příjmení. 2010 < http://www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-aprijmeni.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d > Strickland, Jonathan. How Steampunk Works. HowStuffWorks, Inc. 1998-2010
9.6 Obrazová příloha Stephen. Shadows of the Apt week – Day Two. 27. červenec, 2010
67
Knižní zdroje
10
10.1 Fantastika a fikční světy Neff, Ondřej. Jak blufovat o sci-fi, 1. vydání, Praha: Tallpress 1999. ISBN 80-7197-096-4 Doleţel Lubomír, Heterocosmica : fikce a možné světy, 1. vydání, Praha: Karolinum 2003. ISBN 80-246-0735-2 Fořt, Bohumil. Úvod do sémantiky fikčních světů. 1. vydání Brno: Host 2005. ISBN 80-7294-165-8
10.2 Jazykověda Bareš, Karel. Transpozice mezi angličtinou a češtinou. In: Překlad odborného textu.. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1977. Čechová Marie a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV Nakladatelství, 2003. ISBN 80-86642-00-3 Čermák, František. Jazyk a jazykověda. Praha: Karolinum, 2001, ISBN 80-246-0154-0 Lotko, Edvard. Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999. ISBN 80-7067965-4 Strahl, Vlastimil. Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině, Praha: Karolinum, 1999
10.3 Knihy o překladatelství a překladu Knittlová, Dagmar; Grygová, Bronislava; Zehnalová, Jitka. Překlad a překládání. 1. vydání, Olomouc: Univerzita Palackého, 2009. ISBN 978-80-244-2428-6 Knittlová, Dagmar. K teorii i praxi překladu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. ISBN 80-244-0143-6 Levý, Jiří. Umění překladu, 3. vydání upravené a rozšířené druhé verze, Praha: Ivo Ţelezný, s.r.o., 1998. ISBN 80237-3539-X Šabršula, Jan. Teorie a praxe překladu. 2. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2007. ISBN 978-80-7368-372-6 Hopkinson, Christopher. Shift of explicitness in translation. 1. vydání, Ostrava: Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-530-0 Kufnerová, Zlata a kol. Překládání a čeština, 1. vydání, Ústí nad Labem: H and H, 2003. ISBN 80-85787-14-8 Fišer, Zbyněk. Překlad jako kreativní proces. Brno: Host, 2009. ISBN 978-80-7294-343-2 Kolektiv. Antologie teorie uměleckého překladu. Ostrava: Repronis, 2004. ISBN 80-7042-667-5
68
11
Přílohy
1. Interview s autorem The world of Shadows of the Apt was developing over fifteen years. I read that you have written several books during that time. Were all of them situated in the world of Shadows of the Apt? (Having a regular day job and writing books… When do you sleep?) AT: Before Empire came out, I’d written numerous other books, and none of them in that world. The world evolved as a setting for a role-playing game initially. All the other books got rejected (although I plan to re-write some in the future, the most recent of them that would be worth reworking). Before I started Empire I knew somehow that this was going to be a bigger effort, and a more important one, so I decided I would take up a setting I’d put a lot of work into, hence the insect-kinden. And as for sleep, it’s a luxury at the moment. The world described in books and short stories shows an incredible amount of work, that was put in it. From the phrasemes used by the characters, to the systems of government of each nation. And the insect variations of classical fantasy creatures. In interviews you have named many things that were partially an inspiration for some aspects of the world (Ancient Greek setting, etc.)… how do you (or don´t) keep order in echoing things in your texts? AT: The ideas themselves usually start off fairly clearly. Where I have to consciously intervene is when they start to bleed into one another. For example, way back in the beginning the Commonweal to the north was also an Empire, and I realized I had to take steps to bring out its unique qualities, to stop it blending into the Wasps. What about names? How do you pick names for the characters in your books? Because there is evidence of a systematics here and there. As you have mentioned in one of your previous interviews, the name of Mantis duelist Tisamon was inspired by Tisamenus, Greek soothsayer, and many Inapt characters - or more precisely Moths and Mantises - have sort of ancient greeksounding names (Achaeos, Archedamae, Nicrephos), then there are Beetles with surnames more or less derived from their field of work. But on the other side there is a bit baffling naming system of Dragonflies, and Tynisa, whose name was inspired by a real-life person. (How did you came up with poor Cheerwell?) AT: Most of the races in the book have naming conventions, and many are classically inspired (Moths, Spiders, Ants, Mynan Soldier Beetles, Mantids etc.). Fly-kinden have names with vowel endings that denote gender, and a special honorific for what they refer to as a nobility, but what is really just the top few leading families with money (and then there are the Solarnese Flies who have decided that they’re all noble, but that’s another story). The Commonweal, which disdains contact with the outside world, has names that are confusing to Lowlanders, with a family name first, and a very different aesthetic to them, especially as they have a hanging ‚e‘ vowel for the end of many names that isn’t found much elsewhere – so Salme Dien’s family name comes out as „Sal-meh“ with a very short second syllable, which explains why the Lowlanders call him „Salma“. Beetle-kinden names are something of a special case, arising from their origin as slaves of the Moths. The Moths generally gave them pet names based on their characteristics or skills, and almost all Beetle names are descriptive, or corruptions of descriptions. Beetles also adopted family names, which are rare elsewhere, because family structure was something that they kept to themselves, that their masters could 69
not interfere with. Cheerwell is unfortunate in the name her parents gave her, but such names are not unusual (especially for women, as Beetle society is a little chauvinistic). As for the ‚mon‘ suffix that is found in a number of different cultures (Tisamon, Kymon etc.), well, that’s another story… I must admit, that beside preferences (about favourite or less-favourite characters) I really enjoyed translating Scuto. He uses interesting phrases and he doesn´t hold back when he talks. Which character or characters dialogue was most fun to write? AT: Without a moment’s pause I’d have to say the villains. Thalric, the antihero, is great fun, as is Teornis (who isn’t a villain but should be). Some of the best lines go to the mad artificer Dariandrephos, especially in book 4 where he gets to expound his philosophy at some length. Hokiak is also fun to write, a down-to-earth rogue quite like Scuto. Besides ocassional elaborate cursing of the artificers, characters in the book are pretty much polite. What do you think about swear words in literature? AT: In all honesty it’s very difficult to write believable in-character swearing, and using modern words breaks the illusion, for me. One of the big problems is, of course, the lack of any religion or concept of god amongst the kinden, which removes a very rich vein of oaths and curses. It is a common rumour, that male writers have sometimes problems writing a believable woman character and vice versa. Characters in your books are all pretty much believable, very human, each and every one having their own worries and feelings. But still – what about you and heroines of your books, how do you get along? AT: I think we get on ok, to be honest. It’s true, and there are a lot of series out there that have everything else going for them except female characterisation – but then that’s a pretty big thing to be lacking given that you’re turning your back on half the population. From Howard to Tolkien to the modern day, it’s a justified grievance a lot of people have with a great deal of fantasy. It’s always unwise for a male writer to say that he’s cracked it, but I hope I’ve done my female characters justice – Che, Tynisa, Felise Mienn and the rest - that they have depth, that they advance the plot, and that they live and breathe as much as the men. World of Shadows of the Apt started originally as a world for RPG. Some people told me, that it kind of shows. I haven´t noticed besides a few weapon names taken from RPGs of all sorts… maybe it is the fact, that people who creates „fictional worlds― to play RPG in are more precise about details? AT: Using a setting as an RPG is actually a very good way of fleshing it out. World building is very important to me, and having a group of independant minds tramp about over your world is a good way to find out where the cracks are. Also, and probably more importantly, the simple act of running an RPG, of creating your own world for it in the level of detail that a good game world needs (I almost never use pre-generated worlds for running games) is very good training for making book worlds – almost all the current crop of fantasy writers seem to have been gamers once upon a time, and I’m certainly not the only one who’s had the advantage of exploring his world via a game (Erikson & Esselmont the obvious examples).
70
Such as is an insect-kinden contraception and halfbreeds. May we find more about „bees and butterflies― in print or on the webpage someday? AT: I really have tried to find a place for that in the books – hasn’t come yet, and the website is more likely. The Beetle-kinden, especially, are just too prudish to talk about that kind of thing. Few years back, you were drawing comic strips (which were making fun of the classical RPG archetypes as it seems), could you tell more about them? AT: Ah well, that was a while ago. I did some gaming cartoons for a couple of D&D websites, under the heading „Big Stick“ (I swear this was before Burlew’s „Order of the Stick“, and no relation…) and I also did some office-based cartoons called „Smash the System“, about a guy who has a viking working on the desk next to his. This second cartoon went up on the BBC Berkshire site, and I’m very proud of it. It’s still up, I think. Cartooning is one of those phenomenally time-consuming things that I want to go back to „when I have more time“.
2. Mapa světa
71
3. Verze textu po korektorských a redaktorských úpravách Kdyţ Stenwold asi podeváté sáhl po dalekohledu, podotkl Marius: „Stejně to nejdřív poznáš podle zvuku.― Rozloţitý muţ se zarazil a pak se na Maria nechápavě zadíval, dalekohled stále na půli cesty k oku. Jak obránci spěchali na svá místa na hradbách a u bran, vypadalo městské opevnění ze třetího patra jejich útočiště jako masa černé a rudé.„Jak to myslíš, podle zvuku?― Marius, který seděl na podlaze a zády se opíral o zeď, k němu vzhlédl. „To, co slyšíš teď, jsou muţi dodávající si odvahu před bojem. Aţ boj začne, ztichnou, ale jen na chvíli. Pak se seberou a uslyšíš zase něco jiného.― Na Maria to byl dlouhý proslov. Stenwoldovy uši mohly dokonce i odsud zachytit neutuchající šum od bran. Neochotně sklonil dalekohled: „Jestli všechno půjde podle plánu, tak to bude pořádná šupa, aţ se nepřátelé přiblíţí.― „Tak poslouchej a počkej si na to,― pokrčil Marius rameny. Zdola se ozval rychlý klapot kroků, jak někdo stoupal po schodech. Stenwold sebou trhl, ale Marius jen utrousil „Tisamon― a opět se ponořil do vlastních úvah. V pokoji pod nimi bylo devět muţů a ţen, kteří byli oblečeni ve stejné helmě a krouţkovém brnění, jako měl on, a byli mu tak podobní, jako by patřili k jedné rodině. Stenwold věděl, ţe jejich mysli včetně té Mariovy jsou propojeny, ţe se vzájemně se dotýkají jedna druhé, ţe jejich myšlenky volně plynou od jednoho k druhému. Nedokázal si představit, jaké to asi je. Tisamon vtrhl dovnitř, vysoký a bledý, s tváří zkřivenou vztekem. Stenwold uţ uţ otvíral pusu, kdyţ muţ vyštěkl: „Není po ní ani stopa. Nepřišla.― „No, vţdycky se-― začal Stenwold, ale vysoký ho přerušil. „Nenapadá mě jediný důvod, proč by nemohla přijít, kromě jednoho,― Tisamon to skoro vyplivl. Málokdy, skutečně jen výjimečně ho Stenwold viděl rozzlobeného a kdykoliv se tak stalo, tekla krev. Tisamon patřil k lidu Kudlanek, který byl za dávných časů povaţován za nejvraţednější zabijáky Níţin. I kdyţ čas jejich největší slávy dávno pominul, stále nebylo radno si s nimi zahrávat. V boji byli nedostiţní, ať uţ se jednalo o duel nebo šarvátky s mečem, a Tisamon byl mezi nimi mistrem, byl to nejnebezpečnější bojovník, jakého kdy Stenwold poznal. „Zradila nás,― konstatoval Tisamon suše. Z jeho hranaté tváře jako by se náhle vytratil veškerý výraz. Ale to jen proto, ţe zuřil uvnitř. „Určitě… určitě má nějaký jiný důvod,― začal váhavě Stenwold. Chtěl bránit jejich nepřítomnou přítelkyni a zároveň neobrátit spolubojovníkův hněv proti sobě, ale i tak si ho Tisamon změřil chladným, nenávistným pohledem. Neměl zbraň, ale ani ji nepotřeboval. Na to, aby Stenwolda bez námahy roztrhal, mu stačily jeho vlastní ruce a ostré kostěné ostny, které mu vyrůstaly z předloktí. „To nemůţeš vědět, Tisamone…― „Poslouchejte,― přerušil je najednou Marius. A kdyţ se Stenwold zaposlouchal, zjistil, ţe od bran uţ k nim nedoléhá ţádný hluk. A pak to přišlo: řev tisíců hrdel se přelil přes střechy Myny a dosáhl aţ k nim. Útok na město začal. 72
To zchladilo i Tisamonův hněv. Stenwold chvíli zápolil s dalekohledem, doklopýtal k oknu a málem přístroj upustil. Kdyţ ho konečně přiloţil k oku, ruce se mu třásly tak, ţe ho nedokázal udrţet v klidu. Obraz chvíli tančil po stráţním domku a opevnění a pak se konečně ustálil. Stenwold viděl černá a rudá brnění mynské armády, vojáky mířící kušemi nebo připravující děla. V omezeném okruhu, který mu dalekohled poskytoval, viděl, jak se balisty a vrhače kartáčových střel ve zběsilém tempu spouštějí a posílají svůj náklad do vzduchu. Mezi černou a rudou se teď objevila i černá a zlatá. První vlna Vosích oddílů se na město snesla v třpytivých zástupech – vojáci v lehkém brnění v barvách Impéria přelétali přes opevnění a vzduch kolem jejich ramen se chvěl při tanci průsvitných křídel. Na vteřinu si je Stenwold spletl s hmyzem, podle něhoţ si dali jméno, ale ve skutečnosti tam vysoko ve vzduchu byli obrnění muţi s křídly na zádech a zbraněmi v rukou. Snesli se na obránce stojící na zemi s kopími a meči, stříleli na ně šípy a šipky z kuší, vrhali oštěpy. Kdyţ obránci zamířili svými kušemi nahoru na útočníky, Stenwold spatřil zářivé jiskření, jak útočníkům z dlaní vyšlehl zlatý oheň – smrtící Dar Vosího lidu. „Kaţdou chvíli by to mělo spustit,― zašeptal Stenwold, jako by se bál, ţe ho nepřítel vzdálený stovky yardů uslyší. Od opevnění k němu doléhalo pravidelné dunění, jak obrovské mynské katapulty vrhaly těţké kusy kamene na pozemní vojsko, které se k hradbám přibliţovalo. „Jsou u brány.― Marius měl pořád stejný nepřítomný pohled, ale Stenwold věděl, ţe jeden z jeho muţů je na některé ze střech blíţe centru dění a pozoruje situaci za něj. „Teď uţ to musí určitě spustit,― prohlásil Stenwold. „Musí.― Pokusil se zaměřit roztřesený dalekohled na bránu, viděl, jak se prohnula dovnitř, a slyšel ránu, jak do ní narazilo beranidlo. „Musí,― zopakoval naprázdno, protoţe se nestalo nic. Tolik času strávil tím, ţe s mynskými řemeslníky pěchovali zem před branami střelným prachem, a teď se nestalo vůbec nic. „Moţná něco udělali špatně,― podotkl Marius. Beranidlo znovu udeřilo do ţelezem pobité brány a ta bolestně zasténala, jako by byla ţivá. „V podstatě jsem jim koukal přes rameno,― zavrtěl Stenwold hlavou. „Bylo to připravené spustit. Jak by mohli… Někdo musel…― „Atryssa nás zradila,― vyslovil Tisamon téměř měkce. „Teď uţ o tom není pochyb. Kdo jiný znal náš plán? Nebo si myslíš, ţe by lidé Myny prodali své vlastní do otroctví?― „To… to nemůţeš vědět,― Stenwold cítil, ţe Tisamon ji dávno odsoudil. Atryssu, kterou tak netrpělivě očekávali a která tu teď tolik chyběla, a teď ještě tohle… „Pavoučí lid,― odplivl si Tisamon a pak to zopakoval s ještě větším opovrţením a nenávistí: „Pavoučí lid!― Předvoj Vosí armády byl na zdech opevnění zapojený do stovek menších šarvátek se štíty obránců. Tisamon zuřivě skřípal zuby: „Já to věděl! Věděl jsem, ţe nikomu z Pavoučího lidu se nedá věřit! Proč jsme ji vůbec přijali mezi sebe? Proč… proč jsme jí důvěřovali?!― Zatínal pěsti, aţ mu zbělaly klouby, třásl se, v očích šílenství. Ostny na předloktích se mu nebezpečně najeţily v touze po krvi. Stenwold hleděl přímo do jeho tváře, ale ani neslyšel, co Tisamon říká. Místo toho mu běţelo hlavou, co zůstalo nevyřčené, a necítil strach, jen hroznou lítost. Pavoučí lid, jak říkal Tisamon. Tak zákeřný a nevyzpytatelný, jak jen jeho pojmenování naznačovalo. A přesto, navzdory tisícileté nenávisti mezi Kudlankami a Pavouky, ji Tisamon přijal do svého ţivota a otevřel jí duši. Atryssa nezradila jen své přátele a lid Myny, zradila hlavně Tisamona a on nemohl snést bolest, kterou mu to přineslo. 73
„Bylo to uţ dávno,― řekl Marius tiše. „Dokonce ani Pavouk by nemohl předvídat, kolik se toho za tu dobu stalo.― Tisamon byl sinalý vzteky a vypadalo to, ţe se na něj vrhne, ale v té chvíli, se strašlivým skřípotem namáhaného kovu a ohlušujícím praskotem tříštícího se dřeva, brána povolila. První projel stroj s beranidlem. Stenwold nepotřeboval ţádný dalekohled, aby viděl masivní trup z mosazi a ocele. Vůz neohrabaně přejíţděl trosky, které vytvořil, a chrlil kouř z komínů. Na plošině vozu se kymácela balista, napolo uvolněná, jak ji poničilo dělostřelectvo obránců. V kovových bocích měl stroj průzory, které plivaly šipky z kuší a jiskřivou energii Vosího Daru. Po obou stranách se rojila pěchota bez štítů, ozbrojená jen oštěpy. Kryti brněním, které bylo příliš těţké pro let, vytlačovali obránce rozmístěné u bran čistě silou, zatímco jejich okřídlené jednotky začínaly létat nad městem. Ochránci byli velmi disciplinovaní, štíty těsně semknuté k sobě, jak se snaţili nevpustit dovnitř nepřátele. Těch bylo ale příliš mnoho, útočili současně zepředu i shora. Nakonec se linie obránců prolomila a tak museli začít ustupovat. „Musíme hned opustit město,― varoval ostatní Stenwold. „Nebo se odsud nedostaneme vůbec. Někdo se musí dozvědět o tom, co se tady stalo. Musíme varovat Níţiny!― „Níţiny to nebude zajímat,― oponoval Marius, ale uţ byl na nohách a připraven jít. Stenwold věděl, ţe jeho vojáci budou se štíty, meči a kušemi připraveni pod nimi. Rychle sbíhali po schodech, protoţe věděli, ţe jejich jediný trik selhal, ţe Vosám uţ nic nezabrání Mynu obsadit. Armáda Vos měla pět muţů na kaţdého obránce, kterého město dokázalo sehnat. Co jsme to jen za partu, pomyslel si Stenwold, kdyţ sbíhal ze schodů, poslední jako vţdycky. První šel Marius, opálený a tmavý, pevně stavěný jako všichni z jeho rasy: opustil své lidi, aby přišel sem. Stal se z něj odpadlík, aby mohl bojovat proti nepříteli, o kterém jeho město nevěřilo, ţe existuje. Za ním scházel Tisamon, stále zmítaný vztekem, a přesto ten nejelegantnější muţ, jakého Stenwold kdy poznal. Jeho koţený prošívaný kabátec byl zelený a zlatý, nosil dokonce i slavnostní sponu Mistra zbraní. Stenwold ho nikdy neviděl bez ní a věděl, ţe bojovník se své cti a svých záští drţí jako tonoucí onoho pomyslného stébla. A pak jsem tu ještě já: tmavé pleti a s řídnoucími vlasy, velký, zavalitý a těžkopádný. Můžu snad za to, že mí lidé mají tak těžké kosti? Oblečení ze surové kůže, vyšisovaná zástěra, za opaskem těžké pracovní rukavice, na krku se mi houpou ochranné brýle. Na první pohled by ve mně nikdo nepoznal bojovníka. A přesto jsem teď tady a o stehno mi pleská kuše. V pokoji pod nimi uţ byli Mariovi vojáci dávno v pohotovosti a na nohou. Někteří svírali těţké čtvercové štíty a meče, jiní štíty odhodili a chopili se kuší. Dva z nich nesli zavazadla: těţký koţený vak se Stenwoldovým nářadím a dlouhou dřevěnou bednu. Právě kdyţ se Stenwold začal rozkoukávat po místnosti, odstrčili závoru a prudce otevřeli dveře. Dva z nich okamţitě vyrazili ven, štíty před sebou. Stenwold si uvědomil, ţe se zastavil na půli cesty dolů, příliš vyděšený pomyšlením na chvíli, kdy vyjde zpod ochrany střechy, a nic uţ nebude stát mezi ním a nepřátelskými střelami. Tisamon a většina vojáků uţ byli pryč. Marius na něj nicméně čekal, v pohledu nevyslovenou naléhavost. „Uţ jdu,― řekl Stenwold a nenáviděl se za svůj třesoucí se hlas. Sbelhal dolů těch pár schodů a nervózně zašátral po své kuši.
74
„Nech to být, hlavně sebou pohni,― nařídil Marius a byl venku. Za Stenwoldem uzavírali skupinu další dva vojáci. A pak byli na otevřeném prostranství. Zvuky boje se ozývaly velmi blízko, blíţ neţ by Stenwold čekal, ale na ulicích nebyla ţádná krev. Zatím. Obyvatelé Myny byli také venku, ale přesto viděl jen málo úzkostlivých tváří. Muţi i ţeny, dívky i chlapci příliš mladí na to, aby se něčeho takového vůbec účastnili, všichni svírali v pěstích noţe, meče a hole. A čekali. Podle Mariova neslyšného rozkazu se vojáci zformovali: štíty vpředu a vzadu, Stenwold, zavazadla a kuše uprostřed. Marius byl připravený a ostrým tempem vyrazil v čele jednotky po úzké ulici. Temná brnění jeho vojáků zajistila, ţe lidé jim rychle uhýbali z cesty, aniţ by se museli s někým dohadovat nebo někde tlačit. „Nedokáţu běţet tak rychle jako tvoje jednotka,― stěţoval si Stenwold. Cítil, ţe není schopný drţet krok, a jen čekal na moment, kdy do něj zezadu někdo narazí nebo o něj zakopne. „Kde je vlastně Tisamon?― „Někde poblíţ.― Marius se neohlédl ani nenaznačil rukou směr, ale Stenwold koutkem oka zachytil kudlančího válečníka, proplétajícího se zkušeně davem, jak se neustále zastavuje a ohlíţí směrem k bráně. Měl nasazenou svou pancéřovanou rukavici s čepelí, jejíţ lehce zahnutý konec mu vybíhal těsně nad prsty. V jednom momentě trčela jako čepel meče, o okamţik později byla sloţená podél jeho paţe. Byl to prastarý nástroj jeho lidu a Stenwold by ho označil za směšnou staroţitnost, nebýt toho, ţe měl moţnost vidět, co s ním Tisamon dokáţe. „A co tvůj muţ u brány?― zavolal na Maria a zoufale se snaţil udrţet krok s ostatními. Dostalo se mu stručné odpovědi: „Je mrtvý.― „To je mi líto.― „Nech si svou lítost na chvíli, kdy budeš znát konečný stav,― odpověděl Marius. „Ještě z toho nejsme venku.― Mezi lidmi Myny se šířil rozruch a nebylo to kvůli průchodu malé skupinky cizinců, mířící k přistávací ploše. Stenwold si uvědomil, co to znamená. Všude kolem nich mávali obyvatelé města meči, pracovními kladivy nebo jednoduchými dřevěnými palicemi. Dobýt tohle město nepůjde ani rychle a ani lehce, ale nakonec bude stejně patřit Vosám. Jejich sen o světě tvořeném jen černou a zlatou nepřijímal kompromisy. Stenwold patřil k Lidu Brouků V Níţinách byl jeho lid znám řemeslnou zručností a průmyslem, a dokonce, jak si rád myslel, byli Brouci známí pro svou dobročinnost a vlídnou ţivotní filozofii. Lidé Myny byli jeho vzdálení příbuzní, patřili k nějaké odnoţi broučí rasy. Teď jim ale nemohl nijak pomoci. Nebyl schopný se soustředit na nic jiného neţ na útěk. Přešel přes něj stín, jak nad nimi jako černozlatá šipka přeletěl první voják vosího předvoje. Další tři následovali a za nimi ještě tucet dalších. Pohybovali se stejným směrem, kterým běţel i Stenwold. „Míří k přistávací ploše. Chtějí zničit létací stroje!― vykřikl varovně. A pak si přál, aby raději vůbec nepromluvil – Marius a jeho muţi ještě zrychlili. Teď ulicemi města téměř sprintovali, i přes svá brnění bez námahy, a on ze všech sil běţel v kleci tvořené jejich štíty, s ţaludkem jako na vodě a srdcem, co se chystalo rozskočit. Za sebou uslyšel 75
výkřiky a udělal tu chybu, ţe se otočil. Vypadalo to, ţe někteří z útočníků nemířili k přistávací ploše, ale zastavili se, aby si zastříleli na obyvatele shromáţděné v ulicích. Vrhali po nich zlatý oheň, oštěpy, stříleli šipky z kuší. Krouţili nad nimi a opětovně na ně nalétávali, aby mohli znovu vypustit své střely. Tohle nebyl ţádný organizovaný útok, byli jako masa ztělesněné nenávisti, jediným jejich cílem byl masakr a krveprolití. Stenwold zakopl, kdyţ na ně šokovaně zíral, ale ţena za ním ho chytla za paţi a vytáhla ho zpátky na nohy, aniţ by ztratila krok. O chvíli později byla jeho zachránkyně zasaţena. Ozvalo se lupnutí a zapraskání, vzduch naplnil zápach spáleného masa a horkého kovu. Ţena klesla na koleno. Stenwold se obrátil, aby jí pomohl, ale téměř přepadl přes muţe, který se natahoval, aby jí pomohl vstát. Vosí lehkooděnci byli ve vzduchu všude kolem, přelétali jim nad hlavami nebo se střemhlav vrhali na obyvatele města, aby je zahnali pryč z ulic. Šipka z kuše dopadla na zem za Stenwoldem a ještě poskočila, jako by byla ţivá. Zraněná ţena byla znovu na nohou. Ona a muţ vedle ní se otočili vstříc novému útoku. Marius a zbytek pokračovali dál. „No tak pojď, Stenwolde! Pospěš si!― vykřikl důstojník. „Ale…― „Běţ,― pobídla ho zraněná beze stopy bolesti nebo výčitky v hlase. Ona a muţ, který s ní zůstal, srazili štíty k sobě a čekali. Stenwold klopýtal pár kroků pozpátku, pak se otočil a vyrazil za Mariem a ostatními. V tu chvíli se vedle něj objevil Tisamon. Takový výraz na jeho tváři Stenwold dosud neviděl, ale válečníkovy myšlenky v něm mohl číst jako vytesané. Tisamon chtěl boj. Zradili ho. Byl zlomený. A teď se chtěl zapojit do boje, který nemohl vyhrát. „Hni sebou, tlusťochu,― zasyčel, chytil Stenwolda za cíp zástěry a mocně ho vlekl dopředu. „Ty se odsud dostaneš.― „My oba,― opravil ho Stenwold, ale na víc se mu nedostávalo dechu. Viděl, jak Tisamon téměř ledabylým pohybem chytil letící vosí kopí, pak přenesl váhu a mrštil jím někam daleko na oblohu za nimi. Hned nato byl zase v pohybu. Stenwold se nezastavil, aby se ohlédl, ale byl si naprosto jistý, ţe se teď někde za nimi nějaký vosí voják řítí k zemi, probodnut vlastní zbraní. Myna bylo stupňovitě vybudované město a oni teď dorazili k řadě schodů, strmé, úzké, dvacet stop vysoké. Stenwold se pokusil zpomalit, ale Tisamon mu v tom zabránil, popadl ho za paţi a táhl ho nahoru, všechny svaly na jeho štíhlém těle se přitom napínaly k prasknutí. „Nezastavuj se,― procedil k němu skrze zatnuté zuby Kudlanka. „Pohni tím svým velkým tlustým zadkem, ty jeden broučí bastarde!― Bodnutí uráţky dostalo Stenwolda na vršek schodů dříve, neţ si to uvědomil. I nahoře bylo dost obyvatel města a všichni mířili opačným směrem, jak se snaţili dostat přímo k bráně. Ale něco v Tisamonově výrazu nebo v řeči těla je nutilo udrţovat si odstup. V dálce před sebou Stenwold zahlédl Mariovu jednotku, běţící po dalším schodišti. A Stenwold běţel také, běţel jako nikdy předtím. Opasek s nářadím, meč a kuše, všechno na něm řinčelo a hrozilo, ţe zakopne. Škrábalo ho v krku od toho, jak se snaţil nadechovat, ale přesto
76
běţel, protoţe za další řadou schodů uţ byla přistávací plocha letiště. Teprve tam se dozví, jestli se můţe zastavit nebo jestli uţ je na všechno pozdě. Na letišti byli rozesetí vosí vojáci. Na nejvzdálenějším konci se nafouknutý balón vzducholodi pomalu hroutil do sebe, proděravělý na desítkách míst. Na půl tuctu mrtvých muţů a ţen leţelo roztroušeno mezi létacími stroji jako odhozené staré hračky a nejméně dvanáct dalších se snaţilo o poslední zoufalou obranu, zasypávalo krouţící Vosy šipkami z kuší z kaţdého úkrytu, který našli. Kdyby se Vosy řídily nějakou taktikou, mohly by letiště vyčistit za pár minut, ale běsnily po krvi, jejich ozbrojenci zabíjeli kaţdý sám za sebe. Stenwold si všiml jednoho staršího muţe, jak horečně přikládá do kotle jedné z elegantních ortoptér, jejíţ štíhlá křídla byla sloţená dohromady, vztyčená vstříc obloze. Nepřátelský voják se přiblíţil, chytil muţe za límec a pak ho odtáhl nejméně deset stop od stroje, neţ se znovu dotkl země a pohrouţil do starce meč. Jednou, dvakrát a potřetí. O okamţik později téhoţ vojáka zasáhla mezi lopatky šipka z kuše. Neţ se zhroutil obličejem k zemi, ještě se snaţil sáhnout si na záda a šipku vytáhnout, i kdyţ pod ním podklesávala kolena. „Támhleta!― zasípal Stenwold, klopýtaje k teď uţ opuštěné ortoptéře. V kotli bylo přiloţeno, byla připravená vzlétnout. „Pojďte!― zalapal po dechu. Během chvilky byli Mariovi muţi kolem něj a pak za ním, úmyslně se vzdálili od stroje, aby ze svých štítů vytvořili jednoduchou stěnu, za ní připravené kuše, snaţili se bránit jeho ústup, jak nejlépe dovedli. „Umíš s tím létat?― zeptal se Marius. Stenwold jen přikývl, nedostávalo se mu dechu a ani prostoru pro pochyby. Důstojník ho poplácal po rameni. „Tak to rozhýbej. Pak se k tobě přidáme.― Kdyţ Stenwold zamířil k letounu, ještě poznamenal: „Dej pozor na Tisamona. Nechce se mu odsud.― A já vím proč. Ale na nějaké vysvětlování byl Stenwold stále příliš udýchaný. Tisamon uţ byl u ortoptéry, natahoval se po průlezu a pak se zastavil. Podíval se na Stenwolda se zoufalým výrazem: „Já… jak to mám…― „Páka. Zatáhni za tu páku!― S rukou na páce zavrtěl hlavou, odhaluje zuby v bezradném úšklebku. V té chvíli dorazil jeden z Mariových muţů, protáhl se pod Tisamonovou paţí, otevřel dveře průlezu a vhodil dovnitř Stenwoldovo nářadí. Stenwold byl u stroje tak rychle, ţe se zastavil aţ o ošoupané dřevo trupu. Voják teď sundal z ramene kuši a běţel podpořit své kolegy. Tisamon se otočil a následoval ho. „Počkej!― pokoušel se ho zastavit Stenwold, ale to uţ Kudlanka sprintoval přes letiště s čepelí připravenou k akci. Zatímco se Stenwold škrábal nahoru do ortoptéry, Kudlanka vyskočil, chytil jednu prolétající Vosu za černozlatou botu a bránícího se nájezdníka doslova stáhl z oblohy předtím, neţ mu svým dvě stopy dlouhým ostřím podřízl hrdlo. Byl to opravdu špatný den pro kaţdou Vosu, která mu zkříţila cestu. Stenwold se prodíral stísněným vnitřkem letounu vstříc kokpitu, kde našel sedadlo, pro něj příliš malé, a neznámé ovládání. Jenţe byl řemeslník a mezi stroji proţil celý ţivot, takţe mu chvilka pozorování napověděla, která skleněná tyčinka ukazuje tlak v kotli a která páčka uvolňuje křídla. Za velkými, dokořán otevřenými okny, která Stenwolda dělila od boje venku, proletěl jako
77
šipka vosí voják. Pak křídla ortoptéry sklapla dolů a se zaduněním dřeva a sténáním napínaného plátna se rozevřela. Náhlý náraz vzduchu letícího vojáka roztočil. V prostoru pro nohy pod ovládacím panelem našel Stenwold řadu pedálů. Tlak v kotli se teď blíţil optimální hodnotě. Otočil hlavu a otevřenými dveřmi průlezu zkoušel zahlédnout, jak jsou na tom jeho spolubojovníci. Polovina Mariových muţů uţ byla mrtvá a to ho píchlo u srdce. Bojovali nádherně, to musel uznat i on, přestoţe nebyl ţádný válečník. Kaţdý z muţstva znal myšlenky svých druhů, takţe postupovali jako jeden. Ale bylo jich tak málo a Vosy se uţ rojily po celém letišti. Proti tak velkému počtu nájezdníků nebyly štíty ani kuše ţádnou obranou. „No tak pojďte!― zakřičel. „Musíme letět hned!― Nevěřil, ţe by ho přes vřavu boje mohli zaslechnout, ale jednomu z nich se to zřejmě podařilo, a tak to věděli všichni. Začali se stahovat, se štíty vysoko zdviţenými. Přímo před jeho zrakem byl další z nich zasaţen šipkou z kuše, neohrabaně upadl, neţ se znovu zvedl na jedno koleno. Ostatní nepřestávali ustupovat a Stenwoldovi by mohlo připadat bezcitné, ţe tam svého druha jen tak nechávají, kdyby si nebyl zcela jistý, ţe zraněný muţ naléhá, ať pokračují a nechají ho tam. Stenwold si uvědomil, ţe kromě Maria nezná ţádného z nich jménem, a některé z nich dokonce ani neslyšel promluvit. Nikdy nebyl schopen pochopit Mravenčí lid nebo jeho pospolitý svět, ani to, jak Marius zvládl ten svět opustit a neohlíţet se zpátky. Průlez náhle potemněl. Vosí voják se soukal dovnitř a ševel jeho křídel za ním odumřel. Otevřená dlaň mu stále jiskřila zlatým ohněm vosího ţihadla, ale na Stenwolda se rozhodl jít s mečem. Stenwold po něm mrštil první věc, která mu přišla pod ruku, coţ bylo shodou okolností mechanikovo kladivo. Narazilo vojákovi do ramene a napolo ho vyhodilo z průlezu. A to uţ byl Stenwold u něj, jednou rukou ho chňapl za paţi s mečem a druhou zaútočil. Nepodařilo se mu zmocnit se muţova meče, zato pravou rukou nějak zvládl vytáhnout svůj vlastní a vrazit ho do protivníkova podpaţdí aţ po rovnou záštitu. Voják na něj plivl a on v šoku ucouvl. Ucouvl pak podruhé, kdyţ uviděl, jak se přes muţovy rty vyvalila krev. Pak umírající voják z letounu vypadl a svou vahou vytrhl Stenwoldovi meč z náhle ochablých prstů. Právě zabil jiného člověka. Všechno je jednou poprvé. Jeden z Mariových vojáků dosáhl průlezu a vhodil dovnitř dřevěnou bednu. Marius a tři další z jeho lidí pomalu, bolestně pomalu ustupovali k nim. „Tisamone!― zavolal Stenwold. „Tisamone!― Pak ho uviděl, mistra zbraní, jak se pohybuje mezi Vosami, které se ho snaţí obklíčit. Bez námahy se vyhýbal zlaté energii jejich ţihadel, šipky z jejich kuší se lámaly o tvrdou zem letiště. S lehkostí chytal jejich kopí a házel jim je nazpět. Jeho čepel se na vteřinu nezastavila, točila se a prudce vyráţela vpřed, příliš rychle na to, aby ji bylo vidět. Pohybovala se přirozeně, jako by byla součástí jeho paţe, ruky, zápěstí. A pak tu byly ještě ostny na jeho paţích, které drásaly všechno, co ostří minulo. Tisamon se rozhodl umřít a při svém umírání s sebou vzít tolik společníků, ţe nebude vědět, co s nimi.
78
„Tisamone!― křikl Stenwold a Kudlanka se odpojil z boje, přitančil směrem k němu a přitom leţérním pohybem sťal vosího nájezdníka, který se ho pokusil bodnout kopím. „Dostaň Maria dovnitř a jděte,― poručil mu Tisamon. „Jděte! Prostě odsud odleťte!― Stenwoldova tvář se zkřivila vztekem i strachem: „Ty pitomý krvelačný parchante! Jestli tu zůstaneš, tak já taky! Bez tebe neodletíme!― I ve chvíli, kdy se vrhal vstříc dalšímu útočníkovi, Tisamonova tvář prozrazovala, ţe tu výhrůţku bere jako obrovskou ránu pod pás. Ale přesto v dalším okamţiku zamířil zpátky k ortoptéře. „Marie, teď!― zaječel Stenwold a konečně se Marius a poslední dva přeţivší z jeho jednotky rozběhli, štíty dočasně zavěšené na zádech. Stenwold ustoupil od průlezu a v tom samém momentu do okraje dvířek narazil výboj zlaté energie a udělal v ní kouřící díru. S třesoucíma se rukama se nasoukal zpátky do sedadla pilota a začal rychle sešlapávat pedály. Cítil, jak celá konstrukce letounu skřípe, kdyţ se křídla pohnula, nejprve nahoru, pak dolů. Poháněl je parní kotel řízený jeho nohama. Někdo se vyšvihl do ortoptéry a Stenwold sebou leknutím trhl, ale byl to jen Tisamon s pochmurným výrazem. Bez zaváhání se usadil na dřevěné bedně a začal škubat za přezky, aby si sundal rukavici s čepelí. O chvíli později do letounu vyšplhala ţena z Mariovy jednotky a otočila se, aby pomohla na palubu svému veliteli. To uţ se Stenwoldovi podařilo sladit chod křídel a cítil kymácení ortoptéry, jak se snaţila odlepit od země, jako by si i ona přála odtamtud zmizet. Marius byl napolo vevnitř, kdyţ se bez varování prohnul dozadu a začal padat ven. Vojačka ho chytla za opasek a vtáhla do bezpečí, ale Stenwold koutkem oka zahlédnul koţené letky šipky z kuše, kterou měl důstojník hluboko zabořenou v oblasti ledvin, těsně pod okrajem zbroje. „Zbývá ještě někdo?― Tak tak ţe zvládal udrţet stroj na zemi. „Ne!― zaječela na něj ţena a on zdvojnásobil tempo. Ortoptéra vystřelila k obloze a proud vzduchu poslal pár Vosích vojáků do vzdušných kotrmelců. Stenwold zariskoval a letmo se ohlédl, aby zjistil, co se děje. Marius leţel na boku, jeho kůţe změnila odstín z opálené na popelavě šedou. Jediný zbývající člen jeho jednotky zkoumal jeho zranění. Tisamon otevřel bednu a teď napínal tětivu na svém dlouhém luku. Stenwold věděl, ţe jde o další pozůstatek starých špatných časů, ale kdyţ byl v Tisamonových rukou, nevyměnil by jej ani za nejnovější opakovací kuši. Kudlanka zaklekl u stále otevřeného průlezu a nasadil šíp na tětivu. O chvíli později jej vypustil a Stenwold spatřil, jak další vosí voják začal ve spirále padat k zemi. Ortoptéra stále krouţila nad letištěm. „Ještě se odsud musíme dostat!― zavrčel Tisamon, sahající do bedny pro další šíp. „Napřed musím nabrat výšku,― odpověděl Stenwold, i kdyţ věděl, ţe mu Kudlanka nebude rozumět. V bolestně pomalých kruzích naváděl ortoptéru nad letiště, jak se křídla poháněná párou zvedala a zase klesala. Ţádný další mynský létací stroj se od země neodlepil. Nechtěl myslet na to, co se asi děje dole ve městě. Tak jen sešlapával pedály, kormidloval a sledoval, jak se k nim zdola zvedá kruh Vos. Létající muţi s meči a oštěpy se pod nimi točili v zuřivém roji. Tisamon se nebezpečně vyklonil ven, jištěný jen zapřeným loktem a kolenem, a pustil tětivu.
79
Výška bude stačit, usoudil Stenwold a začal zápolit s ovládáním, aby letoun vychýlil z dosavadní dráhy. Špatně ale odhadl úhel, takţe ortoptéru poslal přímo nad město, ve kterém to vřelo. Pod nimi přeletěl tucet Vos, zjevně s odlišným cílem, ale Stenwolda zaujalo něco úplně jiného. „U všech kladiv a kleští!― zaklel. „Jen se na to podívejte!― Bylo to škaredé jako noc a viselo to ve vzduchu s elegancí houpajícího se oběšence, ale přesto si to udrţovalo výšku a musel v tom být ukrytý kus řemeslné zručnosti. Helioptéra ve vosích barvách. Monstrózní neforemná kovová krabice, které v pádu na zem bránily jen tři rotující lopatky. Uvědomil si, ţe na spodku lodě musí být otvory, protoţe ze stroje na Mynu padal neustávající proud střel. Nejdřív si myslel, ţe to jsou jen kameny, ale kdyţ viděl ohně výbuchů, došlo mu, ţe to musí být plamenice nebo granáty naplněné střelným prachem. Proč stále letím tím směrem? Rychle zakvedlal dřevěnou pákou a stočil ortoptéru pryč. Kdyţ navedl nově získaný stroj přes město a hradby, vosí helioptéra se dostala z jeho zorného pole. Ortoptéra byla jednoduchým strojem a řemeslníci v Kolégiu, jeho rodném městě, by ji označili za „učňovský výtvor―. Ale i tak Stenwoldovi stačila na to, aby byli rychlejší neţ vosí vzdušné jednotky. Během pár minut jejich pronásledovatelé honičku vzdali a vraceli se zpět do města, takţe Tisamon mohl odloţit luk. Helioptéra Vos byla primitivní a nahrubo udělaná. Kaţdý mechanik s trochou sebeúcty by se za ni styděl a právem. Ale přesto letěla. Před pouhými pěti lety Vosy nevlastnily ani to. „Marie…― začal Stenwold. Mohl by se ohlédnout před rameno, ale i kdyţ nechával letoun klouzat na plátěných křídlech, neodvaţoval se přestat sledovat kontrolky. „Marie, mluv na mě.― „Marius se omlouvá,― ozvala se ţena a teprve po chvilce absolutního překvapení si Stenwold uvědomil, ţe Marius je teď zesláblý natolik, ţe nemůţe mluvit, ale má ještě dost sil, aby k ţeně vyslal své myšlenky. „Musíme jim říct, co se tady stalo,― pokračoval Stenwold. „Marie, musíme to sdělit Sarnu. Musíme varovat tvé město.― Říká, ţe nás tam povaţují za odpadlíky,― odpověděla ţena bezvýrazně. „Říká, ţe uţ se tam nemůţeme nikdy vrátit.― Pod nimi ubíhaly vesničky a pole patřící k předměstí Myny. „Ale Marius město opustil jen proto, ţe myslel na dobro vašich lidí,― trval Stenwold umíněně na svém. „Viděl hrozbu, kterou ostatní přehlédli. Vy to víte a musíte jim to říct.― „Nemůţeme se tam uţ nikdy vrátit,― řekla ţena a on si uvědomil, ţe tentokrát mluví sama za sebe. „Jakmile jednou přetrháme pouta oddanosti, není cesty zpět.― „Ale Marie, Sarn uţ dlouho není jako ostatní mravenčí města. Proběhly změny. V městské radě je dokonce i pár členů našeho lidu,― naléhal Stenwold. Vzadu bylo dlouho, dlouho ticho, takţe usoudil, ţe Marius musel umřít. Zdusil v sobě vzlyk, ale pak mu ţena sevřela rameno pevným stiskem vojáka. „Říká, ţe máte udělat, co můţete,― řekla jemně a dokonce i intonací hlasu připomínala Maria. „Říká, ţe lituje, ţe to všechno skončilo takhle, a ţe také toho, ţe ostatní, Atryssa a Nero,
80
nebyli s námi, ale ţe nelituje, ţe kvůli vám odešel ze svého města, ani toho, ţe umírá v takovéto společnosti.― Stenwold si utřel oči a cítil, jak se mu ramena začínají otřásat pláčem. „Řekni mu, ţe…― vypravil ze sebe, ale pak sebou ţenina ruka na jeho rameni cukla, jen jednou, na okamţik, a v té chvíli věděl, ţe Marius zemřel. Dlouze, ztrápeně vzdychl. „Nikomu o tom nemůţeme říct, protoţe nás nikdo nebude poslouchat,― prolomil ticho Tisamon. „Snaţili jsme se varovat tvůj lid v Helleronu, ţe Vosy přicházejí, a co nám na to řekli? Ţe se nikdo nepokusí Helleron napadnout. Namítali, ţe město je příliš uţitečné. Ţe Vosy budou potřebovat obchodovat a nakupovat zbraně jako všichni ostatní. Povaţují Impérium jen za další Mravenčí městský stát.― „A kdybychom to řekli vašim lidem?― zeptal se Stenwold roztrpčeně. „Ty by to jednoduše nezajímalo. Mají svoje tisíc let staré hádky, které musí vyřešit. Nemají čas na nové konflikty.― Stenwold si překvapeně všiml hořkosti v Tisamonově hlase. Kudlanka si pohrával s kovovým spárem, vysouval ho a zase zasouval, přejíţděl prsty po příčném úchytu, aby se čepel sloţila podél paţe, a pak aby zase vyčnívala přes klouby na ruce. Nebyla v tom hrozba, jen hledal uklidnění ve starých návycích. „Viděli jsme jejich mapu,― zašeptal Stenwold. Ten jediný letmý pohled na velkou vosí mapu jím hluboce otřásl. Byly na ní země, které nikdy neviděl, i země, které znal aţ příliš dobře, Níţiny, které byly jeho domovem. To všechno protkané liniemi postupu a rozvrţením zásobování. Mapa, která naznačovala, ţe jediné, co Vosy mohlo omezit v dobývání, byla neznalost dalších území. „Nikoho to nebude zajímat,― zopakoval Tisamon a byla v tom výjimečná moudrost. „Stejně, co jsou Níţiny? Půl tuctu feudálních městských států, pár těch, co přeţili od časů tradic, kdyţ věci byly trochu jinak, a moţná pár muţů jako ty, kteří se snaţí dát tomuhle všemu nějaký smysl. Vosy jsou jednotné, my jsme rozdrobení.― Jeho melancholie se ještě prohloubila a Stenwold věděl, ţe Tisamonovy myšlenky se neúprosně vrátily k Atrysse. K Atrysse a její zradě. Přál si, aby měl jiný způsob, jak vysvětlit její nepřítomnost a jejich selhání u bran. „Co máš v plánu teď?― zeptal se mravenčí ţeny. „Kdyţ uţ nemůţeš domů?― „Nebudu první mravenčí odpadlík, který se nechal najmout jako ţoldák. Jestli náš vezmeš do Helleronu, nabídnu tam svoje sluţby,― řekla. „Trh je pro nás výhodný a mělo by se to ještě zlepšovat.― „Já udělám to samé,― přidal se Tisamon. „Tisamone…― „Ne.― Kudlanka to řekl s definitivností, kterou u něj Stenwold ještě neslyšel. „Uţ ţádný návrat do Kolégia, ne pro mě, Stenwolde. Uţ ţádné debaty a diplomacie. Ţádná společnost. Ţádná milá slovíčka, uţ nikdy. Jednou jsem tě tou cestou následoval a koukni, jak jsem dopadl.― „Ale…― „Zůstanu v Helleronu a budu bojovat proti Vosám jediným způsobem, jakým umím.― Tisamon velmi opatrně uloţil dlouhý luk do bedny. „Ale ty sám máš jiné moţnosti, Stene. Musíš
81
zpátky na Univerzitu, ke svým chytrým lidem, kteří se hrabou ve strojích, a musíš je na Vosy připravit. Z nás všech jsi byl vţdycky ta pravá naděje do budoucna.― Na to Stenwold uţ neřekl nic, ani kdyţ pod nimi zmizela poslední roztroušená políčka a přelétali nad suchou, křovinatou krajinou.
82
4. Obrazová příloha Titulní strany prvních čtyř dílů ságy, vydalo nakladatelství TOR ve Velké Británii .
83
Zbraně Kudlančí spár. Detail ilustrace na titulní straně Blood of the Mantis, knihu vydalo nakladatelství PYR v USA.
Mušketová kuše. Jako prototyp a v rukou účastníka LARP akce.
84